Obnovuje kamenné domy. ‚Když vyměníte okna, co profukovala, za těsná, změní to mikroklima,‘ říká
Stavební firmy vydělají víc, když staré zbourají a nahradí novým, říká architekt Vojtěch Kmošek, který se věnuje záchraně starých domů. Často se podle něj vyhazují staré dveře, krovy, podlahy. „Když tam pak přijdeme, vidíme, že tam žádný vážný problém není,“ upozorňuje. Staré stavbě může rekonstrukce pomoct, ale může i způsobit problémy, pokud není vedena dobře. A není to o penězích, zdůrazňuje Kmošek v pořadu Bourání Radia Wave.
Architekt Vojtěch Kmošek má kancelář KK Architekti v třistaletém kamenném statku v Trstěnicích, obci mezi Poličkou a Litomyšlí. Žije tam se svou ženou, čtyřmi dětmi, králíky, ovcemi a husami. Vypadá to tam jako před sto lety – statek opravuje za pomoci tradičních technik, dokáže nahodit vápennou omítku i postavit znovu cihlové klenby.
S Vojtěchem Kmoškem o životě mezi králíky a architekturou. Co nedělat starým chalupám?
Radí i místním obyvatelům a chalupářům. Dost často proti zájmům projektantů a stavebních firem. „Většinou si chtějí zjednodušit práci na stranu ekonomiky, aby to bylo výdělečně zajímavější, takže se spousta objektů demoluje,“ říká.
Potěší ho, když se z „demolice povede udělat pěknou obnovu.“ To často znamená, že se jedná o téměř dobrovolnickou práci. „Pokud můžu podpořit zachování rázu vesnice, jsem za to rád,“ říká architekt Vojtěch Kmošek a dodává:
„Jsem rád, že za mnou lidé přijdou, než dojde ke zbourání nebo k většímu zásahu do domu. Samozřejmě je to činnost, dá se říct, dobrovolnická, ale to se nedá nic dělat. Na vesnici to patří.“
Dům má svoje mikroklima
Do krajiny okolo Trstěnic tradičně patří kamenné statky. „Snažím se lidem vysvětlit, že má cenu ty stavby zachraňovat a že se s tím dá pracovat. Někdy to jsou dílčí věci, třeba stodola vedle chalupy, někdy celá střecha, když zjistíme, že krov na objektu je zachovaný a že to půjde,“ vysvětluje.
Lavička, stromy, přednádraží, barva mostu. ‚Stokrát skoro nic‘ je práce oceněné městské architektky
Číst článek
Vysvětluje také lidem, jakých zločinů se na starém domě mohou dopustit. „Na starých domech byla dvojitá okna, která zároveň profukovala. Když je vyměníte za nové, utěsněné, tak je to problém, protože se změní vnitřní prostředí domu,“ upozorňuje.
„Máte kamennou stavbu, která je částečně ve svahu a měla svoje mikroklima, vytápění krbem nebo kamny a prodyšné okno – a vy tam dáte ústřední vytápění a plastová, nebo dřevěná eurookna. Tak vám samozřejmě začnou vlhnout stěny. Začne se zvedat podlaha. Začnou odcházet stropy. Špatným zásahem dojde ke zkáze a začnou vznikat problémy,“ varuje architekt.
„Nebo když nevhodně zkombinujete materiály. Na původní roubenou stěnu dáte polystyren. Vyspárujete dřevo polyuretanovou pěnou,“ vyjmenovává Kmošek další problémy.
Jde to i levně a správně
Architekt Kmošek kritizuje také zásahy, které nerespektují původní estetiku stavby. „Máte nádhernou kamennou stavbu, odhalený kámen, a dáte před to nejlevnější betonovou dlažbu. Nebo na starou stavbu dáte fialovou střechu. A nedá se to svádět na to, že jde o nejlevnější materiály,“ zdůrazňuje a dodává:
„Jde právě o tu kombinaci, o promyšlený koncept, kdy pracujete s barevností, s povrchem. Za stejné peníze to můžete udělat levně a dobře, nebo esteticky a funkčně špatně.“
Jako architekt provádí Vojtěch Kmošek spolu s bratrem a otcem mimo jiné památkovou obnovu starých staveb. Za sebou mají třeba rekonstrukci kaplí v Ústí nad Orlicí, obnovu chaloupky Maxe Švabinského v Kozlově nebo expozici na zámku v Pardubicích. Renovovali také starý kolotoč na pražské Letné.
V obci Trstěnice, kde Kmošek žije, funguje také Spolek archaických nadšenců. Společně vybudovali tamní naučnou stezku, opravují kaple a taky zájemce učí na kurzech tradiční řemesla.
Poslechněte si celý rozhovor.
