Celosvětově výjimečný zákrok. Lékaři v Motole potřetí transplantovali plíce jedné pacientce
První transplantaci plic podstoupila kvůli cystické fibróze ve svých 22 letech, druhou už o rok a čtvrt později. Teď mladé ženě chirurgové transplantovali plíce potřetí. Stala se tak vůbec první pacientkou u nás, která dostala už třetí dárcovský orgán. I ve světě zcela výjimečný zákrok provedli chirurgové z Fakultní nemocnice v Motole.
Třetí výměnu plic podstoupila Kristýna Dvořáčková na třetí chirurgické klinice před pěti týdny, teď je v nemocnici jen kvůli kontrolní biopsii. Že se jí dýchá dobře a nekašle, lékaře ujišťuje usměvavá plavovláska a vůbec první pacientka v Česku, která má za sebou třetí transplantaci plic.
„Jak přestane fungovat dech, tak přestane vlastně fungovat i tělo samo o sobě. Člověk nemůže nikam dojít, nemůže se o sebe postarat a je rád, když si učeše například vlasy nebo vyčistí zuby,“ vzpomíná na dobu, kdy na transplantaci plic ještě čekala.
„Hodně lidí si myslí, že transplantace se rovná lék, to samozřejmě není pravda, protože my jsme pod silnými prášky, které nám krotí imunitu. Můžeme chytit opravdu všechno, co je kolem nás, takže se musíme vyvarovat davů, nemocných lidí nebo MHD. Musíme na sebe dávat dvakrát tak větší pozor než ostatní. Ale i tak to stojí za to, protože člověk dýchá a žije,“ popisuje.
Výkon, který lékaři provedli, je i v celosvětovém měřítku zcela výjimečný, potvrzuje vedoucí Národního programu transplantace plic pro Českou a Slovenskou republiku Robert Lischke, který zákrok na sále vedl. „Další operace je vždycky složitější než primární, takže my k transplantacím přistupujeme s velkým respektem. Tady už to byla třetí transplantace, a operovat v tom terénu, kde už bylo operováno, je složitější,“ popisuje.
Po transplantaci plic zůstávají pacienti v nemocnici obvykle tři až čtyři týdny, pak chodí na pravidelné kontroly. Při nich lékaři mimo jiné posuzují funkci plic a provádějí i další specializovaná vyšetření.
„V prvním roce po transplantaci standardně u všech pacientů monitorujeme transplantované plíce, děláme to v prvním, třetím, šestém a dvanáctém měsíci po transplantaci. V prvním roce je nejvyšší riziko, že dojde k takzvanému odhojování, že imunitní systém se brání natolik, že jsou plíce poškozovány. A to nejlépe poznáme z biopsie. To znamená, že se uštípne malý kousek plíce a pod mikroskopem se podíváme, jestli tam odhojování probíhá, nebo ne. Podle toho volíme sílu imunosuprese,“ popisuje lékař Jan Havlín.
Hodiny na sále a opakované kontroly. Chirurgové z Motola popisují odstraňování páteřních nádorů
Číst článek
Opakovaná transplantace plic je nutná ve chvíli, kdy nový orgán začne selhávat a lékaři už nemají žádné další léčebné možnosti. „K retransplantaci indikujeme takové pacienty, u kterých víme, že na to mají fyzicky a mají dostatečný rehabilitační potenciál. Máme taková tři základní udržovací imunosupresiva, které mají řadu nežádoucích účinků, které potom zase řešíme jinými léky. Čím je pacient starší, tím víc se u něj vyjádří nežádoucí komplikace,“ upozorňuje lékař.
Doposud udělali lékaři z Motola celkem 17 retransplantací plic, v posledních letech se počty opakovaně transplantovaných pacientů postupně zvyšují. „Samozřejmě cíl všeho je, aby se pacienti dožívali co nejdéle v co nejlepší kvalitě života,“ dodává přednosta třetí chirurgické kliniky Robert Lischke. „Retransplantace prostě budou přibývat a s našimi rostoucími zkušenostmi pravděpodobně budeme více pacientů indikovat a akceptovat,“ uzavírá.
Transplantace Fakultní nemocnice v Motole je jediným pracovištěm u nás, kde se transplantace plic dělají. V loňském roce tady bylo provedeno rekordních 72 transplantací plic, z toho čtyři lidé byli retransplantováni.