Světlo z monitorů oči nekazí, problematické je pro zrak obecně čtení a soustředěnost, říká oftalmolog

Na světě přibývá lidí, kteří trpí krátkozrakostí. Na vině je pravděpodobně to, že v zaměstnání, ve škole i ve volném čase lidé prakticky neustále zaostřují jen velmi nablízko. O vlivech monitorů na oči, o civilizačních onemocněních oka i o tom, proč by nevolil kontaktní čočky, mluvil server iROZHLAS.cz s oftalmologem Martinem Šínem.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidské oko

Lidské oko | Foto: Lucie Stránská | Zdroj: ČTK

V současné době se ve společnosti i v médiích různě skloňuje vliv záření, které vydávají monitory a displeje. Například primář budějovické kliniky František Maršák v rozhovoru pro server iDnes.cz řekl, že podle něj poškození zraku vlivem obrazovek nehrozí. Co k tomu, jak působí záření z monitorů na oči, říká aktuální výzkum?
Pokud se bavíme konkrétně o záření, které jde z monitoru, tak to skutečně zrak neovlivňuje. Technologie dneska procházejí celkem přísným procesem, po kterém získávají certifikaci, že vyzařují světlo, které nemá - minimálně z krátkodobějšího hlediska - špatný vliv na zrak. Například takové dopady, jako když se podíváte do laserového ukazovátka, které prokazatelně poškozuje sítnici, záření monitorů určitě nemá.

Kdybychom ale odhlédli od zraku, jiné oblasti zdraví záření z monitorů ovlivňovat může. Třeba produkci hormonů i vnímání. Člověk má v sobě vnitřní hodiny, vnímá tmu a světlo, a tyto rytmy mohou monitory a displeje narušovat. To už ale není problém oční, ale neuroendokrinologický.

Primářka: Distanční výuka zhoršila zrak u dětí, déle sledují monitory

Číst článek

Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že se hodně složitě určuje, jestli jde skutečně přímo o vliv monitorů. Dneska se neustále setkáváme se spoustou LED zářivek a s umělým osvětlením na ulici, přičemž člověk není „designovaný“ na nic z toho. Evoluce za tak krátkou dobu nenašla adaptační mechanismy. Je tedy téměř nedokazatelné, jestli produkci hormonů a vnímání narušuje konkrétně monitor, nebo obecně světelný smog.

Krátkozrakost neboli myopie je někdy označována za globální epidemii. Týká se asi 2,5 miliardy lidí na světě, a pokud bude pokračovat dosavadní vývoj, v roce 2050 by počet krátkozrakých mohl dosahovat až pěti miliard. Nehraje v tom nějakou roli právě rozmach monitorů a displejů?
S monitory to souvisí, ale ne přímo. Ve studiích je dokázané, že čtení na monitorech, a hlavně na displejích mobilních telefonů a tabletů z obvyklé vzdálenosti 30 centimetrů stojí za větším množstvím krátkozrakých lidí. Je to ale dané čtením, ne obrazovkou jako takovou. Kdyby člověk tak dlouho, jako sleduje obrazovky, upřeně sledoval papír, je to úplně stejné. Krátkozrakost je daná spíše současným životním stylem.

99 procent doby, kdy existuje lidský druh, lidé lovili nebo něco hledali v přírodě, a přitom se dívali do dálky. 99 procent naší současné činnosti naopak zahrnuje papír nebo monitor ve vzdálenosti 30 centimetrů.

Doc. MUDr. Martin Šín, Ph.D.

Povoláním je oční lékař se zaměřením na onemocnění sítnice s certifikací na evropské úrovni. Je přednostou oční kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice Praha. Na lékařské fakultě působí jako pedagog. Pracuje také na olomoucké oční klinice Tana. Je členem redakční rady prestižního impaktovaného časopisu Acta Ophthalmologica.

Čtení „oči kazí“ (zvyšuje pravděpodobnost vzniku myopie) prokazatelně, ale moc se neví proč. Podle hypotéz může být důvodem časté zatínání očního svalu v mládí. Čtení je umožněno tím, že člověk zaostří nablízko, a tím se zvětší zakřivení čočky. Když se díváte do dálky, čočka je oploštělá. Na to, abyste ji zvětšili, musíte zatnout akomodační sval. Zjednodušeně - musíte zabrat. A pokud tohle při vývoji v dětství děláte často, výsledkem může být prodloužení oka. Paprsek pak dopadá před sítnici, což se projevuje právě jako krátkozrakost.

Syndrom kancelářského oka

Přináší čtení na monitorech kromě krátkozrakosti další rizika?
Ano, třeba takzvaný syndrom kancelářského oka (Office Eye Syndrome). Při životním stylu, kdy se soustředěně díváte na monitor, je problém, že velké soustředění omezuje počty mrknutí. V klimatizovaných místnostech má přitom mrkání tu důležitou vlastnost, že lidské oko svlažuje. Méně mrknutí v kombinaci s klimatizovanou kanceláří pak může vést k syndromu suchého oka.

Ve veřejném povědomí je rozšířené, že si oči kazíme také čtením za horšího osvětlení. Je tohle pravda?
Není to jisté, ale velmi pravděpodobně není problematické horší osvětlení jako takové, ale opět samotné čtení. Úplně seriózní studie na tohle téma ale nikdy udělaná nebyla. Za časů našich babiček, kdy asi vzniklo tvrzení „rozsviť si pořádně, nebo si zničíš oči“, si lidé začali všímat, že je najednou krátkozrakost častější. Už pak ale špatně odvodili, čím to je způsobené.

Jak na kondici zraku zapůsobily lockdowny, distanční výuka a homeofficy během pandemie covidu-19? Můžeme v české společnosti sledovat nárůst poruch zraku?
U dětí byl v té době zásadní rozdíl, že zatímco při distanční výuce se dívaly nepřerušovaně jenom na displeje, ve třídě střídá zaostřování na sešit sledování tabule a učitele ve vzdálenosti několika metrů. To je zdravější.

Od narození nevidomý pacient díky genové terapii částečně vidí. Dokáže rozpoznat předměty

Číst článek

V českém prostředí nárůst poruch nicméně nepozoruju. Na našem vzorku populace na to navíc nebyla provedena žádná studie. Teoreticky mohlo dojít k nárůstu krátkozrakosti u dětí, ale Česko je malý stát a nedovedu si při našich podmínkách představit, že bychom dali dohromady dostatečný vzorek na studii, která by to statisticky prokázala.

Osobně jste se během lockdownů ve vlastní praxi ohledně očních onemocnění nějakou změnu zaznamenal?
Jediné, co jsme zaznamenali, bylo trochu více zanedbaných případů, protože se lidé báli jít k doktorovi. Nebylo to ale masově.

Které ze současně rozšířených poruch oka by šlo označit za civilizační onemocnění?
Určitě bych zmínil diabetickou retinopatii (poškození krevních cév vyživujících sítnici u diabetiků, pozn. red.), které přibývá spolu s ostatními civilizačními nemocemi. Vede k ní nezdravý životní styl, ze kterého pramení poruchy metabolismu tuků, cukrovka a vysoký krevní tlak. Tohle všechno má totiž v rámci oka neblahý vliv především na sítnici. Diabetická retinopatie se týká hlavně rozvinutého světa.

Určitě přibývá také makulární degenerace. To je porucha v místě nejostřejšího vidění, porucha žluté skvrny. V dnešní době je v rozvinutých zemích nejčastější příčinou slepoty. Toto onemocnění má pravděpodobně dvě příčiny. Zaprvé asi opět souvisí s celkovým metabolismem - nezdravý životní styl a třeba kouření jsou rizikové faktory. Klíčový je ale pravděpodobně jiný problém. 

Na zákrok se v cizině čeká i dva roky. U nás se lidem zdají dva měsíce dlouhé, srovnává oční chirurg

Číst článek

Starších lidí je díky zdravotní péči a hygieně každým rokem více. Žlutá skvrna, na rozdíl od lidského těla jako celku, se ale během evoluce nevyvinula pro tak dlouhý život. Její degenerace tedy přibývá s tím, že lidé žijí déle. V předchozích staletích se tohoto problému dožil málokdo. Nižší životnost žluté skvrny je spojená s tím, že jde o energeticky nejnáročnější místo v těle. Dochází zde k přeměně světelné energie na elektrické impulzy, které jdou dále do mozku. Žlutá skvrna se tak pravděpodobně nejrychleji v celém těle „opotřebuje“.

Kontaktní čočky a infekce

Moderní doba s sebou přinesla také kontaktní čočky. Představují podle vás pro oko nebezpečí?
Ať už je kontaktní čočka z jakkoli dokonalého materiálu, stejně to je cizí těleso v oku. Jeho povrch dráždí a utlačuje a představuje bariéru pro přístup kyslíku. Velmi zjednodušeně - oko se dusí. Při manipulaci s čočkou může dojít také k poškrábání povrchu oka. I při snaze o co nejlepší hygienu navíc povrch kontaktních čoček zůstává místem, kde se uchycují bakterie. Kombinace toho všeho otevírá dveře infekci.

Nošení kontaktních čoček tedy jednoznačně je rizikovým faktorem. Způsobuje velmi závažné záněty rohovky, se kterými se lidé, kteří čočky nenosí, prakticky nesetkávají. Není to samozřejmě tak, že každý, kdo nosí kontaktní čočky, bude se záněty bojovat. Jejich výskyt je spíše vzácný. Nošení brýlí je ale oproti tomu absolutně bez rizika.

V září vyšla studie, podle které lidé užívající znovupoužitelné kontaktní čočky mají skoro čtyřikrát vyšší šanci, že u nich dojde k vzácné oční infekci, než lidé, kteří nosí čočky na jedno použití. Je ten rozdíl mezi znovupoužitelnými a jednorázovými čočkami velký?
Souvisí to samozřejmě s hygienou a péčí o čočky. Jednorázové jsou násobně bezpečnější, protože každým opakovaným použitím se zvyšuje pravděpodobnost, že se na povrchu uchytí nějaká bakterie a podobně.

Osobně byste po kontaktních čočkách sáhl?
Hodně by záleželo na velikosti oční vady. Když máte vysoký stupeň krátkozrakosti, u brýlí je problém, že jsou těžké. Obecně ale kontaktní čočky považuji za nejhorší řešení. Pro nižší stupně krátkozrakosti je určitě bezpečnější laserový zákrok, po kterém máte brýle jakoby vybroušené přímo do rohovky. Samozřejmě to má také svá rizika, jako každý zásah do oka. Já sám bych ale raději volil laserový zákrok než používání kontaktních čoček.

Vypadá realisticky. Britský pacient dostal jako první na světě umělé oko z 3D tiskárny.

Číst článek

U čoček zůstává riziko s každým rokem, kdy je nosíte, pořád stejné. U laserového zákroku je oproti tomu nárazově mnohem vyšší přímo během operace, ale pak už klesá k nule. Když se to pak zprůměruje, laserový zákrok z toho vychází lépe.

Jakých návyků, které jsou dnes ve společnosti běžné, by se lidé měli vyvarovat, protože jsou pro zrak opravdu škodlivé?
Je toho hodně. Lidem, kteří manuálně pracují s kovem, bych určitě doporučil ochranné brýle. Při tepání kovu o kov odlétají drobné okuje, které se mohou dostat až do oka. Člověk si toho nemusí všimnout, ale jde o závažný problém, který se musí urgentně operovat. 

A pak se vrátím ke kancelářskému prostředí. Při práci na počítači bych doporučoval udělat si krátké přestávky a podívat se lidově řečeno „do blba“, promrkávat. V rámci hodiny je dobré si udělat asi dvě minutové pauzy.

V oblasti sportu je pak nebezpečný třeba squash. Když vás malý míček trefí do oka, může to mít fatální důsledky. Už dvakrát jsem se setkal s tím, že se po úrazu ze squashe nedalo oko zachránit. Pravděpodobnost, že vás míček trefí zrovna tam, je sice malá, ale pořád je.

Hana Vincourová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme