Antidepresiva bere stále víc lidí, zvyšuje se i spotřeba antipsychotik a léků proti demenci
Spotřeba antidepresiv se u nás za deset let ztrojnásobila. Kromě toho vzrostla i spotřeba antipsychotik a léků proti stařecké demenci. Nemusí ovšem jít o jednoznačně negativní trend – za zvýšenou spotřebou léků je i lepší diagnostika, díky které se nemoci daří léčit včas, a prolomení některých tabu ohledně psychických nemocí.
Depresivní porucha patří v Česku k nejčastějším lékařským diagnózám. Podle Národního ústavu duševního zdraví se s ní léčí přes 100 tisíc lidí. Počet všech Čechů, trpících depresemi, je podle něj ještě výrazně vyšší – odhaduje ho na půl milionu.
Data o spotřebě léčiv, která jsme shromáždili, ukazují na ještě vyšší čísla. Vypovídají navíc o prudkém nárůstu množství depresivních pacientů. Zatímco v roce 2003 Češi spotřebovali 62,9 milionů definovaných denních dávek antidepresiv, loni to bylo 183,6 milionů dávek. Spotřeba tak za uplynulých deset let vyrostla téměř na trojnásobek.
Pokud platí, že definovaná denní dávka odpovídá skutečné denní spotřebě jednoho pacienta – což není tak úplně automatické – můžeme podíl Čechů na antidepresivech odhadnout na 5 % populace. Číslo může být poměrně nepřesné oběma směry, neboť skutečně předepsané dávky se mohou výrazně lišit, stejně jako chování pacientů.
Zajímavé je, že zvyšující se spotřebu nekopírují zisky distributorů. Za deset let se prodeje v korunách zvedly pouze o čtvrtinu; loni za dodávky antidepresiv nemocnicím a lékárnám inkasovali 959,4 milionu Kč (bez DPH a obchodní přirážky).
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv
V Česku jsou čím dal častější případy depresí. Spotřeba antidepresiv se za deset let ztrojnásobila
Číst článek
Propast mezi růstem spotřeby a cen přitom může mít řadu důvodů – trh s léky podléhá regulaci Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ten zase sleduje nově dostupná léčiva a na jejich základě upravuje úhradovou vyhlášku, kterou se prodeje léčiv řídí.
„Systém stanovování cen je velice složitý a tlačí cenu dolů,“ vysvětluje Jan Kostřiba z Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové. „Což je sice účinný mechanismus, ale máme pak tak levná léčiva, že to často motivuje firmy k exportu léčiv do zahraničí.“
Statistiky zároveň ukazují na pozitivní změnu: Antidepresiva první generace (léčivé látky Dosulepin nebo Klomipramin), které způsobovaly velké množství vedlejších obtíží, za deset let nahradila modernější léčiva (Escitalopram, Sertralin nebo Citalopram).
Zatímco spotřeba starších léků se snížila na třetinu, novějších léčiv trojnásobně přibylo. Vůbec nejpopulárnějším lékem nové generace je Cipralex, kterého loni distributor dodal za 57 milionů korun.
Schizofrenie a maniodeprese: generika snižují ceny
Vedle antidepresiv se v datech o dodávkách léčiv krčí antipsychotika – léky na psychotické symptomy u schizofrenie nebo maniodepresivní psychózy. Bere je méně než jedno procento populace, ale částka, kterou za ni distributoři získají, je s antidepresivy srovnatelná: loni to bylo 977,4 milionů korun (opět bez DPH a obchodní přirážky).
Spotřeba antipsychotik vyrostla za deset let o polovinu. Nejrychleji se zvedla popularita léků, založených na účinné látce Olanzapin – jejich spotřeba vyrostla víc než pětkrát. Částka, kterou distributoři za léky s touto látkou získali, přitom zůstala navzdory šestinásobným prodejům stejná.
„Je to způsobeno tím, že na trh vstoupila generika Olanzapinu,“ vysvětluje Jan Juřica z Farmakologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Generická léčiva jsou přitom výrazně levnější než originální léky, za kterými je dlouholetý nákladný vývoj.
„Z Olanzapinu se dnes pravděpodobně stalo antipsychotikum první volby a je předepisován opravdu velmi často,“ doplňuje Juřica.
Zdroj: Státní ústav pro kontrolu léčiv
Demence, cena za delší život
Poslední skupinou psychofarmak, kde se výrazně zvedla spotřeba, jsou léky proti demenci. Tentokrát ovšem není na vině způsob života, ale demografie. „Výskyt demence roste velmi rychle: stárne populace a zlepšuje se diagnostika,“ popisuje Juřica.
„Léčba těchto pacientů v časném stadiu onemocnění je ekonomicky přínosná – v přímých, ale hlavně nepřímých nákladech. Je výhodnější léčit demenci v časné fázi a oddálit tak plnou invaliditu a nutnost ošetřovatelské péče. Dle mého názoru je naše schopnost včasné diagnostiky společensky i ekonomicky pozitivní.“
