Armáda zařadí do výzbroje prvních šest gripenů
Armáda dnes oficiálně zařadí do výzbroje prvních šest nových švédských stíhaček JAS-39 Gripen. V České republice přistály již minulé pondělí, třem z nich se ale přitom nevyhnuly technické problémy se softwarem a navigací. Podle ministerstva obrany je však již švédští technici dali do pořádku a stroje mohou začít létat. Gripeny nahradí dosluhující sovětské stíhačky MiG-21.
Slavnostního předání první části dodávky za 19,6 miliardy korun se na letecké základně v Čáslavi, kde budou letadla umístěna, zúčastní ministr obrany Karel Kühnl a jeho švédská kolegyně Leni Björklundová.
Dnes ale ještě nezačnou gripeny plnit úkoly v rámci ochrany vzdušného prostoru. Piloti s nimi začnou létat až začátkem června. Pro stíhačky je totiž potřeba zajistit ještě standardní logistické zázemí jako jsou například zásoby náhradních dílů a podobně.
"Letounu jsou primárně vyčleněny pro plnění úkolů ve prospěch NATO, ale v případě nutnosti, kdyby se například jednalo o podobnou situaci jako 11. září, tak přechází plně pod odpovědnost našeho národního velitele a jsou jednoznačně určeny k ochraně vzdušného prostoru České republiky," říká k nasazení gripenů zástupce velitele čáslavské základny Josef Hlava.
Armádní specialisté převzali od švédského výrobce zatím šest nových letadel. Chvíli se ale spekulovalo, jestli jsou v pořádku. Přílet provázely problémy a deník Mladá fronta Dnes přinesl informaci, že si gripeny nerozumí se zabezpečovací technikou na zemi.
Ministerstvo obrany už informovalo, že se tyto, podle odborníků drobné závady podařilo odstranit. "Displeje nahlásily určité odchylky, dvě z těchto odchylek se ukázaly být neexistující, v jednom případě šlo o nepřesný soubor mapy, která byla aktualizována po novém nahrání softwaru," vysvětloval ministr obrany Karla Kühnl.
Další gripeny se mají v Česku objevit do srpna. Budou to dva dvoumístné stroje a šest jednomístných. Celkem tedy bude mít naše armáda 14 nových stíhaček. Vláda původně chtěla nové letouny koupit, ale vzhledem k tomu, že bylo po povodních a nedostávaly se peníze, rozhodla se nakonec pro finančně méně náročný pronájem na deset let.
Podle kritiků je však projekt i tak příliš drahý. Poukazují přitom mimo jiné na další výdaje spojené s výzbrojí letadel, které dosáhnou stovek milionů korun. Velitel čáslavské základny Jiří Verner ale říká, že gripeny byly to nejlepší, co mohla armáda pořídit. "Životnost letounů Mig-21 je rozhodně u konce, takže my jsme potřebovali tuto výměnu provést urychleně, a to je to základní řešení, které gripeny přináší."
Staré stíhačky sovětské výroby MiG-21 vojsko používalo k ochraně vzdušného prostoru od začátku 70. let. Několik pilotů na nich zbytečně zahynulo. Ještě před pár lety byly tragédie naprosto běžnou součástí pilotního výcviku. Hrozil dokonce úplný rozklad armádního letectva. Nebylo na čem létat, zkušení piloti odcházeli do civilu. Řada vojáků v tu dobu našla práci u ČSA, později také u Travel Servisu.
Česká republika se nyní stala první zemí bývalé Varšavské smlouvy, která má ve své výzbroji nadzvukový bojový letoun nesovětské výroby. Maďaři zavedou gripeny počátkem příštího roku a Poláci ve stejnou dobu nasadí do výzbroje americké F-16.
JAS-39 Gripen je bojové letadlo čtvrté generace, takzvaný proudový středoplošník kachní koncepce s delta křídlem a zatahovacím podvozkem. Létá rychlostí přes dva tisíce kilometrů za hodinu. Do výšky deseti kilometrů vystoupá za dvě minuty, ve čtrnácti kilometrech je za tři minuty. Taktický dolet gripenu je 700 kilometrů.
