Bárta chce v Královéhradeckém kraji stavět hlavně obchvaty

Výstavba obchvatů měst je v Královehradeckém kraji prioritou. Ministr dopravy vít Bárta to řekl po dnešní schůzce s vedením kraje.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr dopravy Vít Bárta (Věci veřejné) před zasedáním vlády ČR | Foto: Tomáš Adamec

Mluvilo se i o pozemcích pro dálnici D11, které patří farmářce Ludmile Havránkové. K nim se ministr vyjádřil jen stručně. Jednání mezi státem a farmářkou pokračují a podle ministra Bárty by mohlo být dosaženo dohody do konce tohoto roku.

Dlouholetá kauza ale nebyla hlavním tématem. Mnohem více se mluvilo o prioritách ministerstva dopravy v Královehradeckém kraji. Podle Víta Bárty to jsou jednoznačně obchvaty měst. Z toho důvodu vznikla také pracovní skupina pod vedením poslance Věcí veřejných Jiřího Štětiny.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hejtman Královehradeckého kraje Lubomír Franc mluvil v Ozvěnách dne o jednání s ministrem Vítem Bártou .mp3

Skupina by měla ministerstvu dopravy zhruba do jednoho měsíce předložit seznam nejpotřebnějších staveb v Královehradeckém kraji.

Ohledně dostavby dálnice D11 mluvil ministr Bárta s hejtmanem Královehradeckého kraje Lubomírem Francem také o tak zvaném PPP projektu, tedy o vstupu soukromého kapitálu do financování dálnice D11.

Řidiči budou možná platit mýto přímo na dálnici

„Jednal jsem s ministrem především o dálnici D11 a spojení s PPP projekty je nasnadě. Prostředků na dostavby dálnic v celé republice není tolik. Nechali jsme proto vytvořit projekt, který říká, že D11 by se mohla stavět PPP projektem,“ uvedl Franc.

Podle jeho slov ministr Bárta byl ochoten na tuto variantu přistoupit, ale přišel s vlastním návrhem.

„Existují dva modely. První je výstavba dálnice plus provozování dálnice soukromým investorem, což znamená smlouvy na dvacet až třicet let. Ministr ale přišel s tím, že bude brát v úvahu především projekty, které jsou samofinancovatelné, tedy že by se vybíralo mýto přímo na dálnici. My budeme projekt tímto způsobem směrovat,“ pokračoval hejtman.

Sám se domnívá, že by pro stát mohla být tato varianta reálná:

„V tomto okamžiku nevím, jak je to reálné. Pro nás je to jakási šance k dostavění D11. Z ministrových slov jsem vycítil, že pokud bude projekt tímto způsobem samofinancovatelný, dal by mu stát zelenou. Otázkou samozřejmě je, zda veřejnost přijme tento způsob placení dálnic.“

Hejtman také požádal ministra, aby v případě, že by dohoda s farmářkou Havránkovou nebyla možná, aby se v době několika měsíců se rozhodlo, jak se bude postupovat v této záležitosti dál.

V Praze se otevírá jihozápadní část okruhu

Z dostavby nové části městského okruhu se naopak mohou radovat řidiči projíždějící přes Prahu. Zítra si čerstvý asfalt užijí ještě bruslaři a cyklisté, od pondělka už na nové části pražského okruhu začne ostrý provoz. Jihozápadní část okruhu kolem Prahy je dlouhá 23 kilometrů a propojí dálnici D1 směřující na Brno a Ostravu s dálnicí D5, která vede přes Plzeň do Německa.

„Nová část okruhu je výjimečná svým technickým řešením a mimořádná svým významem. Jsou na ní dva dlouhé tunely, mimořádné mosty a také mimoúrovňová křižovatka,“ uvedla Marie Nádvorníková z pražského závodu Ředitelství silnic a dálnic.

Přehrát

00:00 / 00:00

Marie Nádvorníková mluvila na Rádiu Česko o dokončení nové části pražského okruhu

Řidičům po nové části by měla usnadnit jízdu také čidla, která upozorňují na kolony.

„Zahajuje se ale teprve jejich zkušební provoz. Čidla se musejí nastavit podle skutečného provozu, takže řídící systém bude zkoušen za provozu. Od začátku tedy nejprve pojedou zkušební procesy,“ upozornila Nádvorníková.

Speciální a velmi komplikovaná křižovatka čeká na řidiče u Lahovic. „Dopravní značení by mělo bezpečně dovést řidiče do požadovaného směru. Pokud by se to nepodařilo, řidič se může pokusit ještě jednou, protože křižovatka funguje jako okružní,“ uklidnila Nádvorníková.

Kilometr silnice vyšel na necelou jednu miliardu korun. Podle Nádvorníkové se ale levněji stavět nedalo:

„Třiadvacet kilometrů stálo sedmnáct miliard, takže není pravda, že kilometr stál miliardu. Musíme si ale uvědomit, že části 513, 514, které jsou dlouhé 14,3 kilometry, jsou tři kilometry po mostech, 3,6 kilometru v tunelech. K tomu je nutné připočítat nadjezdy.“

Ota Nehasil, Veronika Sedláčková, Václav Rojík Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme