Česko výrazně zaostává v péči o psychicky nemocné, tvrdí lékaři

Česká republika v péči o psychiatrické pacienty podle lékařů významně zaostává. V systému podle nich chybí především komunitní péče o nemocné, kteří tak mají po odchodu z léčeben velmi omezené možnosti rehabilitace. Kritika zaznívá ještě silněji po úterním útoku psychicky nemocné ženy, která ubodala studenta na střední škole ve Žďáru nad Sázavou.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

JIří Raboch | Foto: Šárka Ševčíková

Podle psychiatra a předsedy Psychiatrické společnosti Jiřího Rabocha má správná péče o psychicky nemocné tři hlavní pilíře – jde o nemocniční péči, ambulantní léčbu a komunitní péči. Poslední jmenovaná patří k modernějším formám, které se v Česku ani za poslední desetiletí neprosadily, na rozdíl třeba od Slovenska.

„Na Slovensku se podařilo více posunout psychiatrickou péči blíže tomu běžnému životnímu prostředí pacientů. To znamená, mají méně lůžek ve velkých psychiatrických zařízeních, více jsou distribuovaná do všeobecných nemocnic. Mají i lepší systém komunitní péče," vysvětluje Jiří Raboch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Psychiatři tvrdí, že Česko výrazně zaostává v péči o psychicky nemocné. Tématu se věnovala redaktorka Evelyna Kulíšková

Na nedostatky v systému se odvolává i primář Psychiatrické nemocnice v Opavě Petr Taraba, který v únoru z léčení propouštěl útočnici ze Žďáru.

„Existuje řada fundovaných pracovníků, kteří by mohli vykonávat práci psychiatrické sestry, bohužel jim to není umožňováno. Ty samostatné byty v nějakých organizacích - nasmlouvat psychoterapeutickou sestru je velmi složité," říká primář Taraba.

Překážkou vývoje psychiatrické péče v Česku je podle Jiřího Rabocha jednak samotné pojetí léčby, kdy je stále ještě upřednostněná léčba ústavní před alternativnějšími formami, například právě komunitními skupinami. Kromě toho je péče o psychicky nemocné pacienty výrazně a dlouhodobě podfinancovaná.

Útočnice si Žďár nad Sázavou vybrala náhodně na internetu

Číst článek

„Nedostatky jsou například v technickém a pacientském zázemí; máme rozvinutý systém ambulantní péče, ale představovali bychom si, že by těchto specialistů mělo být více. Jistě bychom si přáli systém, jaký mají třeba ve Velké Británii, v Holandsku, ale tam věnují na psychiatrickou péči zhruba 10 procent zdravotnického rozpočtu, v naší zemi je to 2,9 procenta," popisuje předseda Psychiatrické společnosti

Spor o program ITAREPS

Určitý posun sliboval projekt prevence relapsů psychotických onemocnění, který ale pojišťovny přestaly hradit. Jde o počítačový program, který pomáhá včas rozpoznat příznaky nové ataky nemoci, například u schizofreniků, kteří byli z léčeben propuštěni do ambulantní péče.

Zároveň zrychluje komunikaci mezi pacientem a jeho ambulantním psychiatrem. Pacient léčený ambulantně vyplňuje každý týden dotazník, který lékař kontroluje. A pokud se objeví varovné příznaky, pacienta okamžitě kontaktuje, případně mu upraví medikaci.

Program ITAREPS podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého přestaly pojišťovny hradit, protože ho ministerstvo zdravotnictví nezahrnulo do seznamu hrazených výkonů. To ale ministerstvo odmítá s tím, že ITAREPS podpořilo a plná úhrada je možná už od roku 2012.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme