Průzkum ke 100 rokům od vzniku Československa: kdyby se monarchie nerozpadla, měli bychom se lépe nebo stejně
Rozpad Rakouska-Uherska byl nevyhnutelný. Pokud by ale monarchie nezanikla, měli bychom se možná stejně, anebo ještě lépe. To si myslí většina Čechů, kteří odpovídali v exkluzivním výzkumu společnosti SC&C pro Radiožurnál. Sté výročí založení Československa lidé považují za velmi významné.
„Je to historické výročí, jedno z významnějších. Není to ani tak dávno a myslím si, že kdyby republika nevznikla, tak by to nebylo tak, jak je to teď,“ říká pro Radiožurnál Adam, který zrovna prochází pražským hlavním nádražím.
„Po rakousko-uherské monarchii to byl první moment, kdy Čechům svitla naděje, že mají vlastní stát nebo národ,“ popisuje Ania, jak vnímá sto let od založení Československa.
Průzkum ke 100 letům od vzniku Československa: kdyby se nerozpadlo, měli bychom se lépe nebo stejně. Téma pro Tomáše Jelena
Adam i Ania jsou ze severní Moravy. A měli bychom se podle nich lépe, kdyby se Rakousko-Uhersko nerozpadlo a Česko bylo pořád jeho součástí?
„Těžko říct,“ odpovídá Ania. „Nevím, záleží asi komu. Části asi lépe, ekonomicky možná lépe, ale otázka, jestli by to ještě byli Češi,“ dodává Adam.
Na stejnou otázku odpovídá taky Marek z Ostravy: „Byli jsme na průmyslové a vývojové špici, takže myslím, že by to bylo asi dobré.“
Naopak Josef z pražského Žižkova je rád, že se nejprve Československo a potom i Česko osamostatnilo. „Byl to logický vývoj. Rakousku-Uhersku se říkalo žalář národů, takže by k tomu dříve nebo později stejně muselo dojít, což vidíme i teď po rozdělení Česka se Slovenskem. Je to pokračování padnutí habsburské monarchie,“ myslí si.
Česko stále součástí Rakouska-Uherska?
„Čtyřicet procent, což je nejvíc z těch odpovědí, si myslí, že pokud by se Rakousko-Uhersko nerozpadlo, tak bychom se měli lépe, než se máme v současné době,“ shrnuje výsledky ředitelka výzkumu společnosti SC&C Jana Hamanová.
Šumavský Don Quijote se nacistům postavil na koni a v plné zbroji. Vojáci v tancích znejistěli
Číst článek
Představy o lepším životě ve velkém Rakousku-Uhersku mají podle ní hlavně starší lidé. „Určitě tam bude nějaká reminiscence historie. To znamená, že dříve bylo všechno lepší, než je v současné době,“ vysvětluje pro Radiožurnál.
„Ale samozřejmě tam může být i přesah současnosti, protože víme, jak se má Rakousko, a víme, jak se máme my a Slováci. Můžeme si myslet, že kdybychom to nechali dohromady, tak na tom celá monarchie může být lépe, protože bude mít silnější hlas,“ doplňuje Hamanová.
Lépe nebo stejně bychom se podle většiny dotázaných měli, i kdyby se nerozpadlo Československo. Myslí si to 72 procent lidí.
Na společné soužití se Slovenskem vzpomínají hlavně senioři. Opačně přemýšlí mladí lidé ve věku do 30 let. Tedy ti, kteří Československo nezažili nebo v době rozdělení republiky byli v předškolním věku.
Republika parlamentní, nebo prezidentská?
Výzkumu se v červnu a srpnu zúčastnilo 1918 respondentů starších 18 let. Odpovídali mimo jiné i na otázku, které státní zřízení považují za nejlepší.
VIDEO: Zrada spojenců a fiasko československé politiky. Historici komentovali mnichovskou dohodu
Číst článek
„Moje hypotéza byla, že bude dominovat parlamentní republika, tedy to, co zažíváme v současné době,“ vysvětlila ředitelka výzkumu společnosti SC&C.
Její odhad se ale nakonec nepotvrdil. Téměř tři čtvrtiny respondentů sice daly přednost republice, zhruba stejným dílem šlo ale o republiku parlamentní a prezidentskou.
„Pro parlamentní systém jsou častěji mladší lidé, vzdělanější vrstvy obyvatelstva a muži. Kdežto pro prezidentskou republiku jsou častěji ženy, lidé s tím nižším vzděláním a vyšší věkové kategorie,“ upřesňuje Hamanová.
Lidé ve výzkumu také odpovídali na to, jestli hodlají navštívit některou z akcí ke stému výročí založení Československa. Kladně odpověděla zhruba polovina z nich. Mladší generace se pak nebrání účasti i na akcích na vzdálenějších místech.
