ČSSD zvažuje, že v nové vládě obnoví ministerstvo pro lidská práva
V nové vládě by mohlo být znovu i ministerstvo pro lidská práva. Připustil to šéf ČSSD a pravděpodobný premiér Bohuslav Sobotka. Vznik tohoto úřadu ale závisí i na tom, kolik nakonec bude dohromady ministerstev.
„Je to jedna z možných variant, ČSSD ji rozhodně nevylučuje a domníváme se, že by to mohla být i jedna z důležitých nosných agend budoucí vlády,“ říká Sobotka.
Ředitel Agentury pro sociální začleňování Jan Šimáček by ministerstvo lidských práv přivítal.
„Agenda lidských práv nebo sociálního začleňování potřebuje mít své přímé zastoupení na vládě. Je to vždycky jednodušší, když s ostatními ministry jedná někdo ze stejné pozice. V tomto smyslu by to velmi pomohlo,“ tvrdí.
Hosty pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byli expertka ČSSD pro lidská práva a rodinu Michaela Marksová – Tominová a Matyáš Zrno z Občanského institutu
Lídři ČSSD, ANO a KDU-ČSL se zatím na rozložení ministerstev nedohodli. Lidovci požadují resort zemědělství a s tím nesouhlasí hnutí ANO. Další schůzka šéfů stran má být ve středu.
Expertka ČSSD pro lidská práva a rodinu Michaela Marksová – Tominová upřesňuje podobu úřadu: „My mluvíme o dvou věcech. Jedna věc je návrh, který říká, že by mohlo vzniknout i samostatné ministerstvo. Což je poměrně velký náklad a to moc reálné není,“ říká Marksová a pokračuje:
„Druhá věc, o které hovořil náš předseda, je, že by agenda, která v minulém volebním období byla spravována vysokou státní úřednicí, vládní zmocněnkyní pro lidská práva, byla teď pod speciálním ministrem. Stále by zůstala na úřadu vlády, ale byla by zaštítěna členem vlády.
Jde o sociálně vyloučené lokality
Podle Marksové nejsou lidská práva žádná abstraktní agenda, ale konkrétní příběhy konkrétních lidí. „A patří tam také celá agenda boje proti sociálnímu vyloučení. To jsou velmi závažné věci týkající se rostoucího sociálního napětí, proto si myslím nejen já, že je třeba, aby tuto agendu měl pod sebou ministr,“ vysvětluje.
Opačný názor má Matyáš Zrno z Občanského institutu.„Pokud je někde nějaký problém, nemusí se nutně vyřešit tím, že se založí nový úřad s více úředníky, kteří vyplodí více koncepcí, které se pak z 90 procent nakonec stejně nerealizují,“ tvrdí a doplňuje:
„To podstatné, co občané potřebují, a to se týká i sociálně vyloučených lokalit, je to, aby fungovaly základní kontury právního státu. Aby policie řešila drobnou kriminalitu, soudy fungovaly rychle, úřady pracovaly tak, jak mají. To je potřeba více než nějaké nové ministerstvo.“
Ministr by měl být hlavně koordinátor
Marksová upozorňuje, že role zmocněnce či ministra pro tuto agendu je především koordinační. „V případě vyloučených lokalit je potřeba spolupráce mnoha resortů. Nejde jen o policii, ale i o výchovu dětí již v předškolním věku,“ popisuje a upřesňuje:
„Je tu práce s mládeží, se školami, s dlouhodobě nezaměstnanými, aby měli šanci vrátit se na trh práce či dělat aktivity, které jim zachovají návyky. Vy potřebujete koordinovat aktivity jednotlivých resortů. A pokud ten koordinátor nebude na úrovni ministra, nebude ho nikdo respektovat tak, jak by měl.“
Zrno však nevěří, že by ministr pro lidská práva měl nějaké výrazné úspěchy. „Je pravdou, že ministr pro lidská práva není nijak silným ministrem a nikdy jím nebude, není to ministr financí nebo vnitra. Takže on něco podstatného stejně neprosadí. Otázka nepřizpůsobivé části romské menšiny, o kterou tu jde primárně, je tak složitý problém, že silně pochybuji, že zde stát může něco zásadního udělat, i při nejlepší vůli,“ je přesvědčen Zrno a uzavírá:
„Klíčové je, jak funguje místní správa. Když je někde schopný starosta, který se toho tématu nebojí, dokáže situaci zvládnout výrazně lépe. Tam, kde to neřeší, tam to dopadne nejhůř. Snažme se řešit ty problémy co nejblíže a ne odněkud z Prahy.“
