Od tesilek k infozákonu. Advokátní komora má zveřejňovat všechno, rozhodl úřad
Česká advokátní komora je veřejnou institucí a má poskytovat informace. Takový je verdikt Úřadu pro ochranu osobních údajů, který server iROZHLAS.cz získal. Podle odborníka a spoluautora informačního zákona Oldřicha Kužílka dává rozhodnutí smysl. „Jejich nadřízený orgán jim jasně vysvětlil, jak to je,“ okomentoval rozhodnutí. Jak se k tomu staví komora?
Svetr a tesilky. V takovém oděvu přišel na konci března k Městskému soudu v Praze jeden z obhájců v běžném sporu o výživné.
Protistrana - kancelář Nocarová Partners Advokáti - si na oděv stěžovala u České advokátní komory a odvolávala se na etický kodex. Ten obhájcům přikazuje u soudu oblečení, které „nesnižuje důstojnost advokátního stavu“.
Obliba dohod o vině a trestu roste. ‚Žádoucí je využívání u činů korupční povahy,‘ říká Bradáčová
Číst článek
Jenže profesní organizace stížnost na chování zmíněného advokáta odložila. Nevhodný oděv omluvila proticovidovým opatřením, kvůli němuž soud musel větrat. „V reakci na tuto skutečnost si před zraky soudního senátu navlékl decentní kašmírový svetr,“ uvedla k tomu 2. července v reakci, kterou má server iROZHLAS.cz k dispozici.
To ovšem šéfce kanceláře Zdeňce Nocarové jako vysvětlení nestačilo a začala pátrat po tom, zda komora právní zástupce dostatečně vzdělává. Prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím se zeptala, zda se v posledních sedmi letech finančně podílela na vzniku odborných knih, jako je například etický kodex nebo komentář k zákonu.
‚Převažují veřejné aspekty‘
Advokátní komora však její žádost zamítla. Odůvodnila to tím, že zjednodušeně řečeno není veřejnou institucí. „Žadatelka žádá informaci, která by teoreticky byla podřaditelná pod samosprávnou činnost komory, nikoli pod výkon veřejné správy,“ argumentoval vedoucí odboru sekretariátu a právního oddělení Milan Hoke.
DATA: Křivých obvinění ze znásilnění je minimum. ‚V praxi jsem se s tím nesetkal,‘ říká advokát
Číst článek
Advokátka se tak odvolala k Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOU). Podle jeho rozhodnutí organizace splňuje všech pět kritérií veřejné instituce, ať už jde o způsob vzniku nebo státní dohled. Závěr byl tedy jasný - komora se musí žádostí znovu zabývat a měla by jí vyhovět.
„Na základě výše uvedeného lze tedy jednoznačně učinit závěr, že Komora je veřejnou institucí ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. neboť v jejím případě převažují veřejné aspekty nad soukromými,“ vepsala pověřená vedoucí oddělení rozhodování ÚOOU Simona Pavlová do rozhodnutí, které má redakce k dispozici.
Nocarová nechtěla rozhodnutí úřadu komentovat. „Máme rozhodnutí, ale k detailům se nemohu vyjadřovat. Domnívám se, že je logické a správné,“ odpověděla na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Změna výkladu?
Stejný názor jako ÚOOU má i spoluautor infozákona Oldřich Kužílek. Podle něj musí organizace na podobné žádosti odpovídat. Bez výhrad.
„Rozhodnutí je velmi logické, jasné a jednoznačné. Advokátní komora musí poskytovat informace ze všeho, co má. Jen v případě osobních údajů nebo obchodního tajemství může dojít k nějaké výjimce,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz.
‚Zase proti transparentnosti.‘ Změnu infozákona ve prospěch Hradu vláda prosazuje hned třemi způsoby
Číst článek
Argumentace, kterou Hoke použil, ho překvapila. „Vždycky se chovala jako povinný subjekt s plnou informační povinností, čili tady došlo k nějakému pokusu o změnu výkladu. Je na první pohled jasné, že advokátní komora nerozhoduje o právech a povinnostech fyzických osob. Není moc jasné, proč si představovali, že mají zúženou informační povinnost,“ nechápe Kužílek.
Má však za to, že by se komora v obdobném případě měla zachovat stejně. „Jejich nadřízený orgán jim jasně vysvětlil, jak to je. Zaujal k tomu názor a oni jsou vázáni jeho právním názorem. Je pro ně závazný a musí se jím řídit. Pakliže se jím řídit nebudou dostanou se do pozice porušovatele zákona,“ dodal expert.
Šéf právního odboru komory Hoke ale s jeho názorem nesouhlasí. Až bude mít na stole znovu žádost advokátky Nocarové, rozhodne podle svých slov stejně jako poprvé.
„Mezi komorou a úřadem probíhá soudní spor. Dokud soud nerozhodne, jestli jsme povinným subjektem podle prvního nebo druhého odstavce, tak tam, kde o to půjde, a budu přesvědčen, že žadatel žádá informaci, která se týká samosprávné činnosti a nikoli veřejné správy, tak budu žádosti nadále odmítat,“ stojí si za svým.
Zároveň ale uvedl, že spor s úřadem není „krvelačný“. „Respektujeme se a v tomto bodě musíme zkrátka požádat o rozhodnutí soud, protože je to pro nás zcela zásadní otázka.“
