USA 0:1 Česko

Finanční úřady kvůli korunovým dluhopisům kontrolují přes 400 firem, podaly i 25 trestních oznámení

Finanční správa kvůli kauze korunových dluhopisů dosud zahájila přes 400 kontrol, dokončila z nich zhruba šest desítek. Podáno bylo kvůli prověrkám úředníků zatím 52 dodatečných daňových přiznání. Úřady navíc podaly 25 trestních oznámení kvůli možnému krácení daně. Zjistil to iROZHLAS.cz z údajů, které finanční správa pod vedením Martina Janečka zveřejnila ve středu na svém webu.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 13:25 1. 2. 2018) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf Finanční správy Martin Janeček

Šéf Finanční správy Martin Janeček | Foto: Petr Hloušek / Právo | Zdroj: Profimedia

„Analytická sestava k prověřovaným korunovým dluhopisům je určena pro veřejnost, abychom ji pravidelně informovali o průběhu kontrol. Přehled budeme vydávat každých šest měsíců,“ uvedla serveru iROZHLAS.cz mluvčí úřadu Kateřina Vaidišová.

Tabulka pro lidi

Číst článek

Finanční úřady rozjely plošné kontroly korunových dluhopisů loni v červnu poté, co expremiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v souvislosti s touto kauzou odvolal z postu ministra financí Andreje Babiše z hnutí ANO. Ještě v březnu téhož roku přitom šéf finanční správy Martin Janeček před poslanci tvrdil, že je vše v souladu se zákonem, nakonec ale otočil a kontroly nařídil.

Z aktuálního přehledu, který finanční správa zveřejnila na svém webu, tak vyplývá, že během druhé poloviny roku 2017 úředníci kvůli korunovým dluhopisům provedli 981 místních šetření a zahájili 416 daňových kontrol, z nichž dosud dokončili 64. Údaje jsou platné k 31. prosinci loňského roku.

Přehled zahájených a ukončených daňových kontrol u firem, které do konce roku 2012 vydaly korunové dluhopisy:

Celkem finanční správa kvůli kauze korunových dluhopisů, která loni na jaře stála místo ve vládě Andreje Babiše (ANO), prověřuje přes 1500 firem. Úředníci navíc kontrolují každé zdaňovací období zvlášť, seznam tak obsahuje jednotlivé údaje pro léta 2013 až 2016.

Výnosy z korunových dluhopisů vydaných do konce roku 2012 se podle tehdejší legislativy nemusí danit, resp. daň je po zaokrouhlení směrem dolů nulová. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně. Snižují tak i vlastní výslednou daň.

Přehled dále obsahuje informaci, že bylo podáno 52 dodatečných daňových přiznání. Finanční úřady současně v souvislosti s prověrkou korunových dluhopisů dosud podaly 25 trestních oznámení kvůli podezření z krácení daně, jak serveru iROZHLAS.cz potvrdilo tiskové oddělení. Ze zveřejněného přehledu to totiž jasně nevyplývá.

Na množství podaných trestních oznámení už loni v září upozornily Hospodářské noviny. Celkové číslo se tak od té doby nezměnilo.

Finanční úřady navíc doměřily daň z příjmů bezmála za 12,5 milionů korun. Přehled doměřené daně v jednotlivých letech ukazuje následující graf:

První zprávu o aktuálním stavu kontrol dostal kabinet Bohuslava Sobotky z ČSSD na stůl loni na podzim. Do té doby úřady provedly 757 místních šetření. Přes 30 firem a podnikatelů současně podalo dodatečné daňové přiznání, na dani tehdy podle Hospodářských novin úředníci doměřili přes devět milionů korun. Finanční úřady tehdy zahájily 337 kontrol, z nich dokončily 17 u 13 firem.

Klička v zákoně

Kauza kolem korunových dluhopisů se řeší už od začátku minulého roku. Tehdy bylo na současného premiéra v demisi a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše podáno anonymní trestní oznámení kvůli možnému krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Babiš v letech 2013 a 2014 nakoupil od společnosti Agrofert korunové dluhopisy v objemu 1,5 miliardy korun.

Finanční správa rozjela kontrolu korunových dluhopisů, desítky firem podaly nová přiznání

Číst článek

Celá záležitost nakonec loni v květnu vyústila v odvolání Babiše z funkce ministra financí, na postu ho tedy nahradil Ivan Pilný (ANO). Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka nejprve ale oznámil demisi celé vlády, tu ale nakonec nepodal a místo toho poslal prezidentovi Miloši Zemanovi návrh na odvolání Babiše.

Daňová výhoda platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09, poté se inspirovaly stovky dalších firem. Vedle Agrofertu mezi nimi byly třeba státní podnik ČD Cargo, holding Student Agency podnikatele Radima Jančury nebo realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka.

Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů tehdy zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Směrem dolů se tak nyní zaokrouhluje až celková částka daně ze všech vlastněných dluhopisů. Změna však neplatí zpětně.

Kristýna Guryčová, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme