MfD: Soud přiznal ochrnuté pacientce odškodné 18 milionů Kč

Mladá fronta Dnes informuje o tom, že matka dvou dětí, která ochrnula po lékařském zákroku, vysoudila po zřizovateli nemocnice v Sokolově 18 milionů korun. Hospodářské noviny se zabývají kauzou Františka Lamberta, který kvůli svému členství v Lidových milicích přišel o post programového ředitele České televize. Takzvaný lesní vrah podle Práva přišel o šanci na nižší trest. Nový projekt Národního technického muzea má dětem zatraktivnit chemii a fyziku, píší Lidové noviny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Odškodné 18 milionů korun přiznal soud ochrnuté dvaačtyřicetileté matce dvou dětí, zaplatit jí má nemocnice v Sokolově nebo její zřizovatel Karlovarský kraj, píše Mladá fronta Dnes. Nemocnici zažaloval manžel poškozené pacientky.

Ta v září 2003 podstoupila kvůli bolestem hlavy angiografické vyšetření. Lékaři jí vstříkli do těla kontrastní látku, na kterou byla zřejmě alergická. Upadla do kómatu a dodnes zůstala zcela ochrnutá v léčebně. S okolím se dorozumívá jen očima. Hejtman Josef Pavel považuje odškodnění za nepřiměřené, kraj se proto proti rozsudku odvolal.

Podle manžela postižené se odvoláním jen oddaluje pomoc pro ochrnutou ženu. Peníze chce použít na to, aby mohl manželku vzít z léčebny zpět k dětem, postavit pro ni dům, vybavit ho a zajistit jí lepší život. Případ zkoumala znalecká komise, která zjistila, že lékaři pacientce neposkytli správnou okamžitou pomoc, nevyužili všechny možnosti léčby a ohrozili její život. Nemocnice nikdy vinu za ochrnutí ženy nepřiznala. Naděje na její uzdravení je podle lékařů mizivá.

František Lambert, který kvůli svému členství v Lidových milicích přišel o post programového ředitele České televize a od pondělí bude jen finančním šéfem, nemusí podle Hospodářských novin ve vedení veřejnoprávní televize vydržet.

List uvádí, že podle nového zákoníku práce sice není pro některé funkce nutné splňovat podmínky lustračního zákona, vyžadovat je ale může jiný, speciální zákon - a v takovém případě zákoník práce neplatí.

Onou speciální normou je zákon o České televizi, který trvá na tom, že do vedoucích funkcí nesmí být jmenováni milicionáři. Lamberta ve vedení televize ve středu podržela Rada ČT. Na její rozhodnutí měla zřejmě vliv i právě novela zákoníku práce, která podle některých výkladů ruší vliv lustračního zákona na Lambertovu funkci.

To, jestli Lambert splňuje podmínky pro výkon postu finančního ředitele, chce šéf veřejnoprávní televize Jiří Janeček ještě nechat potvrdit u soudu. Slíbil, že určovací žalobu podá do deseti dnů tak, aby byly v celé věci odstraněny veškeré pochybnosti.

Deník Právo informuje o tom, že takzvaný lesní vrah Viktor Kalivoda přišel o šanci na nižší trest. Nejvyšší soud totiž zamítl jeho odvolání. Za předloňskou vraždu tří lidí tak Kalivodovi s definitivní platností potvrdil doživotní trest vězení. Na svobodu by se mohl dostat až po dvaceti letech od rozsudku - tedy nejdřív v roce 2026, kdy mu bude 48 let. To bude mít šanci požádat o podmínečné propuštění.

Letos devětadvacetiletého Kalivodu uznaly soudy vinným z toho, že předloni 13. října zastřelil na lesní cestě u Nedvědice na Brněnsku starší manželský pár a o tři dny později na Kladensku opět v lese zavraždil legálně drženou zbraní čtyřiačtyřicetiletého muže. K činům se přiznal, až do loňského červnového odvolacího řízení u pražského vrchního soudu ale odmítl uvést motiv.

Teprve před odvolacím senátem Kalivoda mimo jiné řekl, že se v minulosti nejméně patnáctkrát chystal vraždit i v pražském metru. Vždy ale v poslední chvíli od svého plánu upustil. Inspiroval se prý vražedkyní Olgou Hepnarovou, která v roce 1973 v Praze usmrtila nákladním autem osm lidí a o dva roky později byla popravena.

Národní technické muzeum začne od března objíždět školy s projektem, který má v dětech probudit zájem o chemii a fyziku, uvádějí Lidové noviny. Během tří až čtyřhodinových kurzů si žáci vyzkouší třeba vyrobit dalekohled, sluneční hodiny nebo model horkovzdušného balonu.

Projekt pomáhali vymyslet vysokoškolští pedagogové. Pracovali na něm téměř jeden rok a vytvořili sadu deseti témat, každé z nich pojednává o nějaké vědní disciplíně. Školy si tak mohou samy vybrat, s čím své žáky seznámí.

Renáta Prátová, Marián Vojtek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme