Ministerstva zvažují sloučení dvojice pojišťoven. Změna by se mohla dotknout asi dvou milionů lidí
Resorty financí a zdravotnictví hledají cestu, jak dostat zdravotní pojišťovny z finančních problémů. Jednou ze zvažovaných možností je sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra. Sice to politikům zatím neumožňuje legislativa, ministerstvo zdravotnictví ji ale navrhuje změnit. Podle odborníků je ale fúzování jen krátkodobým řešením.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se minulý týden sešel s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS), aby společně probrali budoucnost Vojenské zdravotní pojišťovny (VOZP).
„Řešíme s panem ministrem Stanjurou situaci ve všech zdravotních pojišťovnách, analyzujeme pečlivě jejich vývoj,“ řekl na dotaz webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu Válek.
Česko akutně potřebuje nové zdravotní sestry. Během deseti let jich do důchodu může odejít téměř třetina
Číst článek
Zdravotních pojišťoven je v Česku celkem sedm a od covidu se potýkají s finančními obtížemi. Od roku 2022 pak vydávají na zdravotní péči o pojištěnce víc peněz, než kolik vyberou. Aby rozdíl dokázaly pokrýt, musí sahat do rezerv nastřádaných v minulých letech – a ty se kvůli tomu tenčí.
„Žádná pojišťovna nemá vyrovnané hospodaření. Všechny jsou v deficitu,“ řekl webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu prezident Svazu pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.
Nejmenší finanční polštář mají pak podle posledních dostupných dat ministerstva zdravotnictví Zaměstnanecká pojišťovna Škoda a Vojenská zdravotní pojišťovna.
„Jednání o stabilizaci ekonomické situace se vedou,“ potvrdil ředitel druhé jmenované Josef Diessl s tím, že jednou z variant je právě i její sloučení se Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra (ZPMV) neboli takzvaná fúze. ZPMV je co do počtu klientů asi dvakrát větší než VOZP.
Potřeby armády
Vojenská pojišťovna má aktuálně přes 705 tisíc pojištěnců a od ostatních se liší tím, že se u ní musí povinně pojistit všichni vojáci, nařizuje jim to totiž zákon. Žádná jiná profese takto určenou pojišťovnu nemá.
„Pro armádu je důležité mít s pojišťovnou těsný vztah. Jako zástupci pojištěnců mají vojáci své zástupce ve správní i dozorčí radě a dokážou alespoň částečně ovlivnit péči a benefity podle potřeb armády,“ vzkázal přes tiskové oddělení náčelník generálního štábu armády Karel Řehka.
Díky tomu se Vojenská pojišťovna dovede dobře postarat třeba o raněné v zahraničních misích nebo ochránit data o zdravotním stavu vojáků.
Od ledna vojákům ubude zdravotních prohlídek. Armáda se chce otevřít i lidem s protézou končetiny
Číst článek
Vojáci taky podle Řehky potřebují mít péči dostoupnou tam, kde sídlí jejich posádky nebo kde jsou výcvikové prostory.
„Je třeba provozovat vojenská zařízení lékařské péče i v místech a podmínkách, kde by to u nevojenských zařízení ekonomicky z hlediska počtu pojištěnců nedávalo smysl. A nemusí být ani vhodné, aby se v těchto zařízeních registrovali pojištěnci mimo vojáků,“ napsal Řehka.
Jenže pohled ministra Válka se liší. „Dám příklad: pokud by měla pojišťovna deset tisíc pojištěnců a ti pojištěnci jsou po celé republice, tak pojišťovna potřebuje aparát po celé republice. Ale deset tisíc pojištěnců to není schopno ufinancovat a samozřejmě nemohou těm zdravotnickým zařízení nabízet to, co pojišťovna, která má třeba pět milionů pojištěnců,“ řekl pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál Válek s tím, že spojení dvojice pojišťoven jeho resort zvažuje, ale bude ještě záležet na tom, co mu doporučí Národní ekonomická rada vlády (NERV).
Širší problém
Ředitel vojenské pojišťovny Diessl dle svých slov považuje fúzi za legitimní krok, ale trvá na tom, že se tím obecný problém s financováním českého zdravotnictví nevyřeší.
„Mně na tom vadí, že obě ty zdravotní pojišťovny jsou v určitých ekonomických těžkostech. My tím nic nevyřešíme, protože se spojí dvě instituce se záporným základním fondem,“ naráží Diessl na již zmíněnou situaci, kdy zdravotní pojišťovny hospodaří s deficitem.
„Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra má finance na úhradu zdravotní péče za své pojištěnce. Aktuálně máme na základním fondu kladný zůstatek, přestože máme vyšší výdaje než příjmy,“ upřesnila mluvčí její Jana Schillerová.
„Příjmy všech sedmi pojišťoven budou v letošním roce zhruba o osm miliard menší než výdaje,“ doplnil ředitel Svazu pojišťoven Friedrich.
To je způsobené tím, jak se přerozdělují peníze vybrané na zdravotním pojištění, a taky výší úhradové vyhlášky.
O té každý rok znovu vyjednává ministerstvo zdravotnictví s lékařskými odbornými společnostmi a právě zdravotními pojišťovnami. Úhradová vyhláška nařizuje, zjednodušeně řečeno, kolik peněz mají pojišťovny zaplatit za jednotlivé lékařské výkony.
„V roce 2023 jsme vynaložili opravdu mimořádné úsilí, abychom ministerstvo zdravotnictví přesvědčili, že takto tu úhradovou vyhlášku nastavit nemá. Bohužel přesto byla nastavena s nárůstem téměř osm procent a to samozřejmě ten deficit v každém případě vyrobí,“ popsal Friedrich.
Snazší fúzování
Slučování pojišťoven by mohlo podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Masarykovy univerzity Jakuba Hlávky poskytnou krátkodobé řešení situace.
„Pokud se bude slučovat, tak se skutečně sníží byrokratická zátěž. Tam, kde ale slučování úplně nepomůže, jsou dlouhodobé výhledy systému veřejného zdravotního pojištění, které není úplně udržitelné za současných podmínek, kde se zvyšují náklady se stárnoucí populací,“ myslí si Hlávka.
Dodal, že na druhou stranu by se samotné pojišťovny měly snažit lépe řídit kvalitu péče: „Uvádí se, že u nás, stejně jako jinde ve vyspělém světě, je mezi dvaceti až třiceti procenty vykázané zdravotní péče provedeno zbytečně.“
Úvahy o spojení pojišťovny ministerstva vnitra s tou vojenskou nejsou nové. Naposledy byla tato možnost na stole v roce 2021.
Nápad má ale aktuálně jeden háček. Podle nyní platné legislativy teď slučování není možné. Jde to jen v případě, kdy by jedna z pojišťoven minimálně šest měsíců neplnila své závazky, tedy neplatila nemocnicím a ambulancím za péči o pacienty, a sloučení by pak musela schválit vláda.
Jak ale nedávno uvedl server Novinky.cz, ministerstvo zdravotnictví chce, aby bylo fúzování snazší.
„Nově by mohlo stačit, aby o tom rozhodlo ministerstvo zdravotnictví po vyjádření ministerstva financí. Resort zdravotnictví to navrhuje společně s dalšími úpravami systému veřejného zdravotního pojištění. Návrh se zatím připomínkuje, není finální,“ napsaly Novinky.
Jak by případná fúze vojenské pojišťovny s pojišťovnou ministerstva vnitra vypadala, není jasné. V minulosti došlo třeba ke spojení Hutnické zaměstnanecké pojišťovny s Českou národní zdravotní pojišťovnou, čímž vznikla dnešní Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.
iROZHLAS.cz a Radiožurnál oslovily také ministerstvo financí a ministerstvo obrany, které ale na dotazy nereagovaly.
S přispěním Evy Soukeníkové.
