Odloučení od rodin a blízkých je o Vánocích dvojnásobný trest pro vězně
Šeď a syrová atmosféra vězeňské cely - i to patří k vánočním svátkům. V pardubické věznici je právě tráví na šest stovek odsouzených. Kromě balíčků s cukrovím, řízku a bramborového salátu se ale pro ně nic nemění, fungují v běžném režimu žaláře a maximálně mají prodloužené sledování televize. Na celách tak prožívají skličující chvíle.
Šťastné a veselé si v pardubické věznici odsouzení neříkají, neznělo by to upřímně. To, že jsou právě Vánoce, si mnozí nechtějí ani připouštět.
„Odsouzení Vánoce tvoří sama pro sebe, ale většina si vánoční svátky nechce připouštět, protože to je pro ně i pro mě velice stresová záležitost,“ tvrdí 32letý vězeň Pavel. Na cele se v těchto dnech uzavírá sám do sebe a myslí na děti a manželku.
Mnozí odsouzení tak víc než jindy vyhledávají pomoc duchovních.
„Nejvíc tady člověka ničí izolace, vzdálenost od blízkých a skoro až dotěrné vzpomínky z minulosti. Toho se nezbavíte,“ říká páter Tomáš Kvasnička.
Vězeňští kaplani zůstávají přes svátky ve službě a slouží ekumenické vánoční mše. „Ježíš Kristus přichází pro každého, i toho nejposlednějšího. Tady je to dost posilující,“ dodává Kvasnička.
Někteří muklové věří, že jsou to Vánoce za mřížemi poslední a doufají, že jim justice zmírní trest. To by si do nového roku přál i 48letý vězeň Josef: „Aby to byly poslední Vánoce v tomto zařízení.“
