Pilipovo zadržení na Kubě a naše svoboda slova
Z ničeho nic se najednou dovídáme, že náš poslanec je na Kubě zadržen a vyšetřován zřejmě kvůli tomu, že se setkal s někým, s kým se podle kubánských úřadů setkat neměl, nejspíše s odpůrcem, či odpůrci režimu.
Kubánská strana ovšem hovoří o režimu pobytovém který prý Ivan Pilip a Jan Bubeník narušili. To se v zemi, která dlouhodobě porušuje lidská práva, může stát snadno. Je na našem Ministerstvu zahraničních věcí, aby se případu našich na Kubě vězněných občanů intenzivně věnovalo a docílilo jejich rychlého propuštění.
Současně nám ale tento případ může posloužit k zamyšlení v době, kdy se u nás hodně hovoří o svobodě a demokracii. Nepřeháníme to náhodou s těmi obavami o svobodu slova, když se každý z nás může svobodně vyjádřit, aniž by za to byl postižen a když se můžeme vzájemně setkávat, aniž bychom pro to byli z něčeho podezřelí? Na jedné straně je jasné, že přeháníme, na straně druhé je to logické. Ještě si pamatujeme tu Kubu, měli jsme ji tady příliš dlouho a ve chvíli, kdy nám někdo (byť přišel z BBC) vypne televizi, cítí hodně lidí, zřejmě většina, ohrožení. Jinak asi nelze vysvětlit ten spontánní výbuch emocí, o kterých už jsme ani nevěděli, že kdesi v nás dřímají.
Jestliže svobodní lidé volají po svobodě, lze to jistě vnímat jako hluboké nedorozumění. Lze to ovšem vnímat i jako důkaz nesvobody, se kterou se svobodný občan odmítá smířit právě proto, že nedlí na Kubě a tudíž si protest proti tomu, co vnímá jako cenzuru, může bez většího rizika dovolit. Konec konců - právě proto, že nejsme na Kubě můžeme mít různé názory. Poslanci správně odhlasovali, že u nás nebyla ohrožena svoboda slova. Občané tomu včas zabránili. Třeba zbytečně, ale pro jistotu.
