Podle průzkumu mají romské děti menší šanci na středoškolské vzdělání
‚Kam směřují romské děti po základní škole?‘ Na tuto otázku odpovídá stejnojmenný výzkum, který vznikl v rámci projektu Sociologická analýza přechodů romských dětí ze sociálně vyloučeného prostředí ze základních na střední školy. Jeho výsledky dnes realizační tým zveřejní.
Pilotní studie byla vypracována pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. „Postupujeme krok za krokem v identifikaci vzdělanostních drah romských dětí ve srovnání s jejich neromskými vrstevníky. Vidíme to jako důležitý předpoklad k formulaci školské politiky, která by tu situaci zlepšila,“ říká sociolog Ivan Gabal, člen realizačního výzkumu výzkumu.
O výsledcích studie, která mapuje vzdělávání romských dětí mluvil na rádiu Česko sociolog Ivan Gabal, člen realizačního výzkumu výzkumu
„Jedná se o pilotní projekt, po kterém budou následovat podrobnější analýzy Ústavu pro informace ve vzdělávání a České školní inspekce,“ uvádí Gabal.
„Před rokem se při výzkumu na stovce základních škol ukázalo, že asi 20 procent romských žáků je učiteli hodnoceno jako nadprůměrní žáci se studijními předpoklady. Když jsme je ale potom sledovali dál, ukázalo se, že i tito žáci s výbornými studijními předpoklady propadají v mezeře mezi základními a středními školami, nejsou úspěšní a na středních školách se jich objevuje jen velice málo,“ pokračuje sociolog Gabal a upozorňuje:
„Z každého tisíce dětí, které ukončí devátou třídu odejde na gymnázia 210 žáků, romských je ale jen osm z tisíce. Počet romských dětí, které si nepodají žádnou přihlášku ke střednímu vzdělání, včetně vyučení, se v posledních letech pohybuje mezi 17 a 20 procenty. Téměř pětina romských dětí tak odchází bez jakékoliv kvalifikace, většinou na úřady práce.“
„Nerovnosti jsou zbytečně veliké a různými prostředky by se mohly snížit. V posledních letech se situace zhoršila především v regionech, kde jsou koncentrované sociálně vyloučené lokality.Jedná se o Moravskoslezský, Olomoucký, Karlovarský a Ústecký kraj.,“ dodává Ivan Gabal.
„28 procent romských dětí se vzdělává mimo hlavní vzdělávací proud na bývalých zvláštních školách, ze kterých mohou jít jen na učňovské obory a to ještě na ty méně kvalifikované,“ doplňuje sociolog Karel Čada ze společnosti GAC.
„Česká škola navíc vyžaduje děti připravené z domova, klade velký důraz na domácí přípravu. Dobře vzdělává chytré děti, které dělá ještě chytřejší. Tam, kde domácí příprava chybí, je ale bezradná. Mnohem více než v ostatních zemích tak záleží například na profesi rodičů,“ podotýká Čada.
