Majitelka obchodu nutila uklízečku podepsat výpověď dohodou. ‚Nepřijatelné,’ reaguje Maláčová
- Majitelka obchodu v centru Prahy se snažila přesvědčit uklízečku Elienu U., která v podniku sedm let pracovala, aby podepsala „výpověď dohodou“. Tedy smlouvu, která v českém právu neexistuje.
- Matka tří dětí odmítla a kvůli tomu má v zaměstnání problémy. Majitelka Paola Ivanovová Popovová totiž tvrdí, že se s uklízečkou už dříve ústně dohodla na jejím odchodu. „Neneseme žádnou vinu, má ji ona,“ řekla serveru iROZHLAS.cz.
- Podle odborného asistenta z Právnické fakulty Masarykovy univerzity Vojtěcha Kadlubiece ale zaměstnavatel nemá ani v tomto případě právo nutit své zaměstnance podepsat výpověď nebo dohodu. Upozornil, že jejich poradna se v současnosti s podobnými případy setkává často.
13. března oznámila vláda, že od následujícího dne se musí kvůli koronaviru zavřít všechny obchody. Výjimku dostaly jen potraviny, lékárny a některé další.
„Po prohlášení nás pustili domů a potom nám napsali, abychom podepsali výpověď dohodou. Já jsem to ale nepodepsala, i když zhruba padesát dalších ano. Nepřistoupilo na to jen pět lidí,“ vylíčila serveru iROZHLAS.cz Eliena U., matka tří dětí zaměstnaná jako uklízečka ve společnosti Factory Shop.
Omezení totiž dopadlo i na podniky, které vlastní Paola Ivanovová Popovová a její rodina. Prodávají se v nich převážně kabelky a dárkové předměty. Ze dne na den tak jako většina podnikatelů v Česku musela i ona zavřít.
Podle Vojtěcha Kadlubiece, experta na pracovní právo z Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, neměla zaměstnavatelka ani na jednu z věcí právo.
„‚Výpověď dohodou‘ je právnický protimluv, který neexistuje. Pracovní poměr je totiž možné ukončit buďto jednostrannou výpovědí (ze strany zaměstnavatele pouze z důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce), nebo oboustrannou dohodou o rozvázání pracovního poměru. ‚Výpověď dohodou‘ tedy nesmyslně pojmově míchá výpověď s dohodou, které mají zcela odlišné právní režimy,“ vysvětlil redakci.
Dodal, že pokud Eliena žádný dokument nepodepsala, může jí zaměstnavatel dát pouze výpověď.
‚Teď se podobné věci dějí’
Takové problémy ale podle Kadlubiece řeší často i právnická poradna, kterou Masarykova univerzita zřídila kvůli koronaviru. Obdobné zkušenosti měl v posledních dnech i ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Ten upozornil, že i na ně se lidé obrací kvůli tomu, že se jim zaměstnavatelé snaží ukončit pracovní smlouvy. „Nutí je do dohod, které jsou nevýhodné, často antedatované. Samozřejmě ale platí, že je teď nikdo nevyhodí,“ vysvětlil.
Stát by měl pomáhat hlavně malým a středním firmám, tvrdí Maláčová. Babiš zmínil i aerolinky
Číst článek
Situace je nepřijatelná i podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). „Přesně takové chování zaměstnavatele je diskvalifikující pro zařazení do programu Antivirus. Podmínkou číslo jedna je striktní dodržování zákoníku práce a té tento zaměstnavatel zcela jistě nevyhověl,“ napsala serveru iROZHLAS.cz.
„Je dobře, že paní odmítla podepsat výpověď dohodou. Nic takového ani neexistuje. Vím, že to teď lidé mají těžké. Paní je hrdinka. Ať se rozhodně nevzdává, naopak může se obrátit na Státní úřad inspekce práce nebo přímo ministerstvo práce a sociálních věcí. My si na takové neférové zaměstnavatele posvítíme!“ dodala.
Chtěla odejít v prosinci
Příběh ale neskončil nucením k podepsání dohody, která v českém právním řádu neexistuje. Po více než čtrnácti dnech se Elieně, která mezitím byla doma, protože obchody byly zavřené, zaměstnavatelka ozvala znovu. Napsala ji přes aplikaci Viber, že pokud nevysvětlí, proč nepřišla do práce, vyhodí ji.
„Napsala mi, ať přijdu v pondělí (6. dubna) v šest hodin ráno, i když normálně pracuju od devíti hodin. Měla jsem donést omluvenku a vysvětlit, proč jsem od 13. (března) nebyla v práci,“ popsala Eliena U.
Není přitom jasné, proč by se měla Eliena U. z práce omlouvat. V dokumentu, který ji zaměstnavatelka poslala poté, co se obchody zavřely, se totiž píše, že překážka je kvůli vládním opatřením na straně zaměstnavatele. „Byla jsem v šoku, nedávalo to smysl. Místo omluvenky jsem donesla do práce vyjádření od právníka,“ popsala Eliena U.
V dopise od advokáta Štěpána Pastorka, který má redakce k dispozici, se píše, že pokyny zaměstnavatelky jsou „ve zjevném kontrastu“. Sám Pastorek se ale k chování Ivanovové Popovové odmítl redakci vyjádřit s tím, že případ převzal teprve nedávno.
Dohoda v prosinci
Příběh ale není úplně černobílý. Žena, která pochází z Čečenska, ale vloni dostala české občanství, totiž chtěla odejít už na konci minulého roku. Nicméně se dohodla ústně s Ivanovovou Popovovou, že zůstane do konce března a do nové práce nastoupí až v dubnu. „Jenom jsme se o tom dvakrát bavily po telefonu, žádný papír jsem jí nepodepsala,“ řekla Eliena U.
Ivanovová Popovová ji navíc v polovině března odhlásila z pojišťovny. „Vzhledem k tomu, že jste se nedostavila k podpisu Vámi navrhovaného ukončení pracovního poměru dohodou ke dni 16.3.2020, Vaše odhlášky na úřady ke dni 16.3. 2020 byly stornovány,“ stojí také ve zprávě z Viberu.
Podle mluvčího VZP Vlastimila Sršně zaměstnavatel nemusí v pojišťovně dokládat, že zaměstnanec od něj skutečně odešel. „Jeho postup by však měl být zásadně v souladu se zákoníkem práce, což postup prezentovaný v dotaze rozhodně není,“ dodal.
Oznámení ale může pojišťovna prověřit při kontrole. A co by se stalo, pokud by se zjistilo, že verze Elieny U. je pravdivá? „Zaměstnavatel by tak byl povinen zpětně zaměstnance na uvedenou dobu přihlásit a doplatit za dny mezi oznámeným ukončením a skutečným ukončením zaměstnání zpětně pojistné, a to i s penále,“ vysvětlil mluvčí.
‚Neneseme žádnou vinu’
Majitelka několika obchodů v centru Prahy nejdřív nechtěla na dotazy redakce odpovídat. „Máte špatnou informaci,“ odvětila na otázku, jestli nutila své zaměstnance k „výpovědi dohodou“.
Nakonec ale nabídla druhý úhel pohledu a řekla, že šlo o ojedinělý incident, který řeší právníci. „Měli jsme jednu paní, se kterou jsme se domluvili, že chce ukončit práci ke konci března, protože si našla práci u konkurence. Ale teď to nechtěla ukončit a kvůli tomu se to stalo,“ popsala Ivanovová Popovová serveru iROZHLAS.cz. „Neneseme žádnou vinu, má ji ona,“ dodala. O dalších výpovědích nebo dohodách ale nechtěla mluvit. „To se jí netýká,“ uvedla pouze.
Podle Kadlubiece ale jejich domluva hraje v případu zanedbatelnou roli. „Dohoda o rozvázání poměru musí být písemná, pokud se to nestalo, je neplatná,“ uvedl.
Nesmyslná práce
Podle pokynů ve zprávě Eliena U. v pondělí 6. dubna dorazila do obchodu La Borsa, který vlastní Ivan Hristev Popov, příbuzný Ivanovové Popovové. Tam pracovala pod dohledem. „Musela jsem uklízet všechno dvakrát. A pak znovu utírat každý kus zvlášť. Pak mi řekli, že mám utřít lampy, ale ty jsou nahoře, kam nedosáhnu. Když jsem jim to říkala, tak mi odpověděli, že jestli se mi to nelíbí, mám podepsat dohodu,“ vylíčila.
Startuje program Antivirus. Stát bude přispívat na mzdy zaměstnanců, odhadem vyplatí 11 miliard
Číst článek
„Popsaný přístup zaměstnavatele očividně poukazuje na nekalou snahu zaměstnavatele ‚vystrnadit‘ zaměstnance a znepříjemnit mu život natolik, aby sám ukončil pracovní poměr,“ okomentoval jednání pro iROZHLAS.cz Kadlubiec.
Uklízečka se kvůli podmínkám v práci obrátila na Organizaci pro pomoc uprchlíkům a tam jí doporučili advokáta Pastorka. V úterý 7. dubna podala Eliena U. žádost o ošetřovné. Vychovává totiž tři děti, dvě z nich jsou nezletilé a jednomu je méně než 13 let a tak má na podporu od státu nárok.
Kvůli podobným případům přitom ministryně práce a sociálních věcí Maláčová představila kurzarbeit z programu Antivirus, který má bránit propouštění. Z podpory mohou příspěvky na mzdy od státu získat firmy, na které dopadla nařízená omezení proti koronaviru.
Stát v něm poskytuje dva druhy příspěvků. Popsaného případu by se týkal režim A, ve kterém se uhradí zaměstnavatelům 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či mzdy pracovníků uzavřených provozů, a to do maximální výše 39 000 korun.
Rady odborníka
V podobných případech Kadlubiec radí, aby lidé dohody o ukončení práce nepodepisovali. „Pokud totiž skutečně uzavřou (podepíšou) dohodu o rozvázání pracovního poměru, mají následně velmi omezený prostor pro obranu,“ vysvětlil.
Pokud mají pocit, že s nimi zaměstnavatel jedná protiprávně a nutí je k úkolům, které jsou vzhledem k jeho práci nesmyslné a nesplnitelné, měli by si pořídit co nejvíce důkazů o takovém chování.
„V případech předpokládané důkazní nouze a zásadního zneužívání nadřízeného postavení zaměstnavatele s cílem poškodit zaměstnance, se kterým máme v tomto případě očividně co do činění, je v souladu s judikaturou Ústavního soudu dokonce výjimečně možné, aby si paní pořídila tajné nahrávky nepřípustného chování zaměstnavatele a tyto následně použila před soudem jako přípustný důkaz,“ napsal redakci. Zaměstnanci se pak samozřejmě mohou obrátit na inspektorát práce.
