Zvolení Zemana platí. Soud zamítl poslední stížnosti na prezidentské volby

Výsledek druhé přímé volby prezidenta je definitivní, Miloš Zeman se stal podruhé hlavou státu. Nejvyšší správní soud zamítl poslední čtyři stížnosti na prezidentské volby. Informoval o tom ve středu předseda volebního senátu tohoto soudu Tomáš Langášek.

Brno (Aktualizováno: 14:45 21. 2. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Zeman porazil Jiřího Drahoše o zhruba 152 tisíc hlasů. | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

„Zbývalo nám rozhodnout o posledních čtyřech stížnostech, všechny jsme zamítli,“ uvedl předseda volebního senátu Nejvyššího správního soudu Tomáš Langášek s tím, že soud měl ve středu poslední den na rozhodnutí.

„Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“

Slib prezidenta republiky daný Ústavou

Nejvyšší správní soud tedy nakonec nevyhověl žádné ze sedmdesáti stížností na lednové prezidentské volby. Stížností bylo méně než před pěti lety po první přímé volbě, kdy soud rozhodoval ve 109 případech.

Nic tak podle Langáška nebrání tomu, aby znovuzvolený prezident Miloš Zeman složil slib. Inagurace se uskuteční 8. března. Zeman ve druhém kole prezidentských voleb porazil bývalého předsedu Akademie věd Jiřího Drahoše. Získal 51,36 procenta hlasů.

Prezident Miloš Zeman jiný výsledek podle svých slov ani neočekával. „I když mám takový dojem, že byly snahy ještě mně trochu situaci znepříjemnit, ale ty snahy by musely být motivovány nějakými kontraktními reálnými fakta. A žádná taková tam ale nebyla. Opět typická závist poražených, kteří fňukají, že jejich kandidát neuspěl místo toho, aby sportovně uznali svou porážku a počkali si, co bude za pět let,“ uvedl prezident.

Zemanovy billboardy a inzeráty

Značná část stížností kriticky poukazovala na kampaň stávajícího prezidenta, například na spojování protikandidáta Drahoše s hrozbou migrace nebo na financování kampaně přes spolek Přátelé Miloše Zemana.

„Kampaň byla ostrá, zavádějící, ale to je přirozená součást kampaně. Volební hesla a vyjádření kandidátů jsou nutně zjednodušující, zkreslující. Je to souboj mezi kandidáty a jejich názory, takové ty kampaně jsou," řekl Langášek.

Jména dárců Zeman zveřejnil až v poslední předvolební televizní debatě. Současná právní úprava ale umožňuje skrýt původ prostředků, pokud je kampaň fakticky zcela nebo z velké části vedena třetími osobami s vědomím kandidáta. Podle Langáška by se zákon mohl změnit, záleží ale na vůli zákonodárců.

Zeman jako prezident, nebo jako kandidát?

Soud na základě stížností řešil také například Zemanovy pravidelné návštěvy krajů nebo pořad Týden s prezidentem v TV Barrandov. „Hlava státu má z povahy věci větší prostor v médiích," konstatoval Langášek.

Nejvyšší správní soud: Zákon umožňuje skrýt původ příspěvků na kampaň za třetí osobu

Číst článek

Těžko podle něj odlišovat, kdy je v médiích jako kandidát a kdy ve spojitosti s aktuálně vykonávanou prezidentskou funkcí.

Zahájení vysílání pořadu Týden s prezidentem bylo ale podle jednoho ze soudců Pavla Molka načasováno v těsné návaznosti na Zemanovo oznámení, že bude znovu kandidovat. Šlo tak podle něj fakticky o součást kampaně.

„Takový postup je ovšem rozporný s požadavkem vyváženosti a objektivnosti rozhlasového a televizního vysílání, který dopadá i na soukromoprávní média," upozornil Molek.

Jeho odlišné stanovisko se ale týká jen části odůvodnění soudního usnesení, jinak stejně jako jeho kolegové hlasoval pro zamítnutí stížnosti.

Ovlivnění voleb hrubým způsobem

Před pěti lety ale byla kampaň podle Langáška tvrdší, tehdy soud dokonce konstatoval nezákonnost v podobě inzerátu, který před druhým kolem volby ostře napadl Karla Schwarzenberga. Podobnou nezákonnost tentokrát volební senát nezjistil, byť označil inzeráty spojující Drahoše s migrací za zavádějící.

Vliv na jeho rozhodování ale měla podle Langáška i změna zákona. „Oproti minulé prezidentské volbě došlo ke změně právní úpravy. Zatímco dříve zákon k vyhovění návrhu vyžadoval, že nějaká nezákonnost mohla ovlivnit výsledek volby. Nyní už volební zákon požaduje, aby bylo prokázáno, že skutečně volby ovlivnila, a to hrubým způsobem. To do značné míry změnilo pohled volebního senátu,“ upřesnil.

Soud tak může zasahovat jen ve výjimečných případech, kdy jsou volební zákony porušeny ve velkém rozsahu, vysoké intenzitě a s prokázaným hrubým ovlivněním výsledku voleb. Dostatečně silný důvod k zásahu sedmičlenný volební senát nenašel.

Lze očekávat, že se někteří pisatelé ještě obrátí se svou stížností na Ústavní soud. Kampaní se nadále může zabývat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.

ako, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme