Přibývá dětí s poruchou učení i chování. Řada z nich přitom problémy nemá

Dětí, které mají poruchu učení, nebo chování je v Česku stále víc. Řada z nich ale ve skutečnosti vůbec problémy mít nemusí. Poradny někdy vydají nesprávnou diagnózu na žádost rodičů. Ti doufají, že se pak na jejich dítě budou klást menší nároky. Děti s výchovnými poruchami mohou znamenat i určitý finanční přínos pro školy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Základní škola v Kačici - prvňáci | Foto: Jana Káninská

Přesná čísla odborníci neznají, podle posledních poznatků je ale takových školáků mezi dvěma až 12 procenty. Zjistili to experti díky evropskému projektu Škola bez překážek, když učitelům radili, jak s takovými dětmi pracovat.

Školáci mají nejčastěji potíže se psaním, čtením, nebo jsou hyperaktivní. Diagnózu poruchy ale často dostanou i děti, které žádné problémy nemají.

Podle Lenky Felcmanové z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy stát v přípravě učitelů selhává. „Není dostatečná natolik, aby se budoucí učitelé cítili být skutečně připraveni na to, jak ty děti rozpoznávat,“ myslí si.

Přehrát

00:00 / 00:00

O problematiku výuky dětí se specifickými poruchami učení a chování se zajímala redaktorka Klára Bílá

Stát navíc podle odborníků selhává v přípravě učitelů, které by měl podpořit hlavně finančně. "Bez toho to půjde velmi těžko a bude to velmi složitě akceptováno učiteli a řediteli škol, kteří se už v současné době cítí být přetěžováni a nedoceněni ve své vlastní práci," říká Felcmanová.

Škola ale za každého žáka, který má potvrzenou diagnózu, dostává peníze navíc. „Je i takový tlak ze strany škol i svým způsobem ze strany rodičů, aby dítěti ta diagnóza byla přidělena, protože škola pak získá třeba i nějaký příspěvek, aby mohla zajistit speciální pedagogickou péči, případně i pomůcky,“ říká Felcmanová.

Poradny podléhají přání rodičů

Jenže některé poradny vydávají na žádost rodičů špatnou diagnózu. „To selhání my vnímáme na úrovni pedagogických pracovníků, protože tam už došlo k pochybení,“ tvrdí předsedkyně Somatopedické společnosti Vanda Hájková a dodává:

„Stává se, že rodič si toto doslova vymůže, vydupe. Z mého pohledu speciálního pedagogika rodič nemá dost důvěry ke škole, že vyjde vstříc jeho dítěti, a proto žádá tu ochranu.“

Přední světový odborník na problematiku specifických poruch učení Gavin Reid ale upozorňuje, že v zahraničí taková praxe není.

„Rodiče ve skutečnosti nechtějí, aby jejich dítě dostalo nějakou nálepku, která vlastně není pravdivá,“ tvrdí Reid.

Učitelům prý chybí systematická podpora

Ředitelka mostecké školy profesora Zdeňka Matějčka Hana Zimová tvrdí, že učitel v běžné škole potřebuje mít vzdělání speciální pedagogiky, protože jinak nemá šanci na dobrou výuku ve smíšené třídě.

„Protože jestliže skutečně proces inkluze má probíhat, tak základní školy potřebují podporu,“ upozorňuje.

I z toho důvodu teď Somatopedická společnost připravila z evropských peněz internetové kurzy pro učitele v rámci projektu Škola bez překážek.

„V Česku zatím systematické celoživotní vzdělávání pro oblast práce se žáky se specifickými poruchami učení a chování není. Tuto absenci jsme trošičku saturovali tím, že jsme pracovali přímo na školách. Ukázalo se být významné dovézt metodickou pomoc až do toho prostředí, kde je pedagog, žák i rodič přítomen,“ shrnuje Vanda Hájková.

Poruchy učení ovlivňuje dědičnost nebo narušení centrální nervové soustavy v období narození dítěte.

Klára Bílá, Kateřina Kozmová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme