Proč policie stopla stíhání reklamy na Čapím hnízdě? Propagace proběhla a posudky nebyly ‚jednotné‘
- Propagování firem Agrofertu v areálu Farmy Čapí hnízdo proběhlo, jestli byla její cena nepřiměřená, se neprokázalo.
- Tak by se dalo zjednodušeně shrnout zdůvodnění, proč policisté zastavili trestní stíhání v tzv. reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo. Vyplývá to z usnesení, které má iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici.
- Roli v rozhodnutí policie podle dokumentu sehrály i čtyři posudky, které nebyly „jednotné“. Tzv. superposudek si ale policisté nezadali – byl by drahý a čekalo by se na něj dlouho.
„Bylo prokázáno, že osoby, které podaly příslušná daňová prohlášení, jednaly v souladu s tehdy dostupnými informacemi a současně, že sjednané a fakturované plnění proběhlo, kdy nelze prokázat opak, přičemž jeho hodnotu nelze stanovit a vyčíslit tak možné zkrácení daně, je nutné konstatovat, že nebyla naplněna subjektivní ani objektivní stránka skutkové podstaty trestného činu…“
‚Není důvod ke kontrole.‘ Nejvyšší žalobce nebude dál prověřovat reklamní větev kauzy Čapí hnízdo
Číst článek
Touto složitou větou zdůvodnil policista Pavel Mikšovský v úplném závěru usnesení o délce 188 stran, proč se rozhodl odložit trestní stíhání v reklamní větvi kauzy Čapí hnízdo. V ní kriminalisté od konce roku 2018 prověřovali podezření na daňové úniky.
Velmi zjednodušeně policisté neprokázali, že by reklama byla fiktivní a že by žádná propagace dceřinek Agrofertu na farmě neproběhla. Zda nebyla propagace předražená, není už dnes možné říci. Sečteno a podtrženo: žádný trestný čin se podle policie nedá prokázat.
Že reklama ve formě brožur, vystavených log firem, videoprezentace či prezentace na webových stránkách na farmě proběhla, potvrdili policistům především vyslechnutí svědkové. Kriminalisté měli také v ruce tisíce faktur, které párovali s informacemi z banky. O usnesení, které má iROZHLAS.cz a Radiožurnál k dispozici, informoval i web Seznam Zprávy.
Připomeňme, že kriminalisté se v případu zabývali podezřením, zda platby za reklamu byly fiktivní či předražené. Farma Čapí hnízdo si totiž díky těmto finančním injekcím přišla od dceřiných firem Agrofertu v letech 2010 až 2019 na 272 milionů korun. Což vyvolalo podezření, že peníze ve skutečnosti nešly na reklamu, ale firmy z Babišova holdingu si díky nim snižovaly daně.
Doměřená daň
Policisté se rozhodli věc odložit, a to i přesto, že pracovníci finanční správy reklamu na farmě viděli jinak. Nepřesvědčila je „ekonomická přínosnost reklamy“ pro firmy, které si ji platily.
A proto některé náklady na reklamu dceřinkám Agrofertu neuznali a doměřili jim daň. Připomeňme, že dohromady finanční správa doměřila čtveřici firem daň 1,2 milionu korun. Společnosti se placení bránily u soudu, firma Preol nedávno neuspěla.
Mikšovský v dokumentu upozorňuje na rozdílnost řízení daňového a trestního. V tom daňovém podle něj může být daň doměřena bez ohledu na skutečnost, „zda zkrátil daň úmyslně nebo ne“. Jenže v tom trestním platí „presumpce neviny“.
„Jestliže tedy správce daně neuznal daňovému subjektu předložené důkazní prostředky a doměřil mu daň, není tento závěr pro orgán činné v trestním řízení závazný a nelze z něho bez dalšího dovozovat, že došlo ke spáchání trestného činu zkrácení daně,“ vysvětluje v usnesení.
Posudky
Velmi nejednoznačné byly také posudky, se kterými policisté pracovali. Zatímco jeden hovořil o přiměřených nákladech na reklamu, další označil uzavřené smlouvy na reklamní plnění spíše za sponzoring.
Doměrek za reklamu na Čapím hnízdě? Přes soud neprošla propagace na golfovém hřišti nebo parkingu
Číst článek
Ve hře byl tedy také tzv. superposudek, na nějž ale nakonec nedošlo. „Vyhotovení takového posudku (by) trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a současně by si vyžádalo náklady, které by velmi pravděpodobně byly v řádech milionu korun,“ stojí v usnesení.
Policie proto došla k tomu, že jeho zadání by bylo „hrubě nehospodárné“ a vlastně ani „není nezbytný“.
V dokumentu se také opakovaně hovoří o tom, že zástupci jednotlivých dceřinek, kteří podávali daňová přiznání, nechtěli stát úmyslně poškodit. U těch, kde policisté nějaký úmysl našli, došlo ale k promlčení.
Odloženo dvakrát
Reklamní větev kauzy Čapí hnízdo policie poprvé odložila v červnu 2022. Tehdy došla k závěru, že nešlo o podezření z trestného činu. Z důkazů podle ní vyplynulo, že reklamní spoty, audiovizuální produkce či propagační materiál skutečně vznikly. Server iROZHLAS.cz tehdy přinesl podrobnou inventuru celého případu.
Policisté měli k dispozici posudky, závěry Evropského úřadu proti podvodům, „hlášení“ z Německa, podezření bývalého šéfžalobce Pavla Zemana i nové svědectví. Přesto se nakonec podezření na daňové úniky neprokázalo. Rozhodnutí vyšetřovatelů následně potvrdilo i Městské státní zastupitelství v Praze, vrchní státní zastupitelství ale usnesení zrušilo.
Kriminalisté se tak museli případem dále zabývat. Letos v únoru ale došli ke stejnému závěru, a sice že nebyly zjištěny skutečnosti „nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin“ a nebyl ani dostatečně odůvodněn závěr, že by jej spáchala určitá osoba. Agrofert, který patří do svěřenských fondů předsedy hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše, podezření od začátku odmítal.
Podezření kolem reklamy
- červen 2008 – ekonom Karel Mojžišík ve svém posudku nedoporučuje přiznání dotace farmě, mimo jiné se odvolává na podezřele velkorysé plány na příjem z reklamy
- rok 2014 – finanční správa dostává od svých německých kolegů z Chemnitzu (Saská Kamenice) smlouvu na zajištění reklamy mezi společností Farma Čapí hnízdo a německým Agrofertem s podezřením na krácení daně
- květen 2017 – společnost Česká znalecká, a. s., v dalším posudku k farmě uvádí, že provoz Čapího hnízda vydělával prakticky jen díky reklamě zadané koncernem Agrofert
- srpen 2017 – policie zasílá do Sněmovny žádost o vydání Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v souvislosti s kauzou dotací na farmu
- prosinec 2017 – Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) ukončuje své vyšetřování možného dotačního podvodu, ve své závěrečné zprávě problém s reklamou zmiňuje i s odkazy na oba posudky
- prosinec 2018 – policie začíná oficiálně prověřovat možné daňové úniky spojené s reklamou
- červen a červenec 2022 – pražští kriminalisté případ odložili s tím, že k trestnému činu nedošlo, o měsíc později jejich verdikt potvrdil i žalobce
- srpen 2022 – spis k případu si vyžádal úřad vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, který zahájil tzv. dohledovou prověrku
- listopad 2022 – šéf ministerstva financí Zbyněk Stanjura (ODS) zadal prověrku toho, jak se kvůli reklamě na Farmě Čapí hnízdo doměřovala a kontrolovala daň
- leden 2023 – finanční správa doměřila za reklamu na Farmě Čapí hnízdo čtyřem firmám z koncernu Agrofert daň, dceřinky se odvolaly
- únor 2023 – Vrchní státní zastupitelství případ znovu otevřelo a vrátilo ho policii k došetření
- květen 2023 – výsledky Stanjurovy dohlídky ukázaly, že úředníci mohli začít s doměřováním dříve
- srpen 2023 – Odvolací finanční ředitelství stížnosti Agrofertu ve většině případů odmítlo a firmy musí daň zaplatit, tři z nich se obrátily na soud
- březen 2024 – policie případ opět odložila
- duben 2024 – rozhodnutí kriminalistů případ opět odložit potvrdilo Městské státní zastupitelství v Praze, spis si vyžádala žalobkyně z Vrchního státního zastupitelství Kateřina Weissová
- květen 2024 – Weissová se rozhodla do kauzy nezasahovat a potvrdila rozhodnutí policistů kauzu reklamy odložit
- červenec 2024 – důvod ke kontrole nenašel ani nejvyšší žalobce Igor Stříž a kauza tak definitivně končí