Senátoři se budou zabývat návrhem žaloby na Klause. Sejdou se na mimořádné schůzi

Senátoři se budou zabývat ústavní žalobou na prezidenta Václava Klause z velezrady kvůli novoroční amnestii. Sesbírali potřebných 27 podpisů k projednání žaloby. Poslední podpis podle informací Českého rozhlasu získali těsně před 18 hodinou. Nespokojeným senátorům vadí nejenom novoroční amnestie, ale také se jim nelíbí, že nejmenoval ústavní soudce a odmítal podepsat mezinárodní úmluvy.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Václav Klaus před svým posledním novoročním projevem ve funkci prezidenta | Zdroj: ČTK

Senátoři nyní předají arch s podpisy předsedovi horní komory Milanu Štěchovi a ten do pěti dnů musí svolat mimořádnou schůzi Senátu, která o návrhu na obžalobu Václava Klause bude rozhodovat. Pokud se pro podání žaloby vysloví většina senátorů, poputuje návrh k Ústavnímu soudu.

Kolem přesného počtu podpisů senátorů pod návrhem žaloby panovaly nejasnosti. Iniciátor výzvy a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Janeček odpoledne oznámil, že sesbírali potřebných 27 podpisů, senátor Jiří Dienstbier ale řekl, že jich je zatím jen 26.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Ozvěn dne byli předseda ústavněprávního výboru za ČSSD Miroslav Antl a senátor ODS Jiří Oberfalzer, předseda mandátového a imunitního výboru

„Moje informace je naprosto přesná. Před dvěma minutami jsem držel arch v ruce a podpisů je 26,“ řekl odpoledne Dienstbier Českému rozhlasu.

Poslední, kdo pak před 18 hodinou svým podpisem podání žaloby umožnil, byl senátor Pavel Trpák z ČSSD. Před ním to byl například senátor a prezident Agrární komory Jan Veleba.

„Jeden důvod je můj osobní, jako občana ČR, a druhý důvod, ten hlavní, jsou moji voliči. Já jsem skutečně dostal hodně telefonátů, mailů i dopisů,“ řekl své důvody.

Svůj podpis naopak nepřipojil například senátor Jaroslav Kubera z ODS. „Budou chvíli slavní. Jenom bych chtěl všechny upozornit na to, že všichni ti, kteří rozvíjejí hysterii a nejen s amnestií, aby si uvědomili, že nikdy v dějinách to nebylo jinak,“ prohlásil.

Nespokojeným senátorům podle předsedy ústavněprávního výboru Senátu Miroslava Antla za ČSSD vadí nejenom novoroční amnestie prezidenta Václava Klause, ale i další věci.

„Novoroční rozhodnutí o amnestii je spíše vyvrcholením. Před tím tam byla nečinnost prezidenta republiky. Podle mého názoru dílčí pohrdání rozhodnutím Senátu, vyzývacím usnesením, nejmenováním soudců Ústavního soudu, ale také to, že dodnes neratifikoval některé mezinárodní smlouvy, které schválily obě komory parlamentu,“ vysvětlil v Ozvěnách dne.

Zdůraznil zároveň, že nejde ale o hon na Václava Klause. „Mně fakt zajímá, co je to velezrada, není to určitě vlastizrada, a dále mě zajímá, jaká práva a zejména povinnosti a vymezení okruhů těch prezidentských povinností. Takže by mě zajímalo, co Ústavní soud řekne tomu, pokud mu dojde naše žaloba, co prezident vůbec může,“ přiblížil.

Návrh kritizují občanští demokraté. Například podle senátora Jiřího Oberfalzera nemá smysl. Připomněl, že prezidentovi Václavu Klausovi končí funkční období příští týden. „Celé je to divadlo, které postrádá jakéhokoli významu,“ řekl.

Dodal také, že žalovat prezidenta pro velezradu nemá žádné opodstatnění. „Velezradou se rozumí jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky jakož i proti jejímu demokratickému řádu. Já si myslím, že nic takového se nestalo,“ dodal.

Článek 65 Ústavy ČR
(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.
(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.
(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

Také podle Václava Pavlíčka z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy nemá žaloba na prezidenta Václava Klause vůbec smysl.

„Prezident může být souzen před Ústavním soudem jedině, pokud je ve funkci. K tomu, aby mohla být žaloba před Ústavní soud předložena, musí o tom rozhodnout Senát jako celek a až poté by mohl Ústavní soud o tom jednat. 7. března už prezident Klaus ve funkci nebude,“ vysvětlil.

Upozornil zároveň, že jediným trestem, který prezidentovi za velezradu hrozí, je ztráta prezidentské funkce a způsobilost ji v budoucnu nabýt. „Proto se to také může vztahovat jen na prezidenta. Není to trestný čin, je to ústavní delikt,“ uvedl.

Profesor ústavního práva Jiří Přibáň z velšského Cardiffu nicméně upozornil, že obžalobou z velezrady by Ústavní soud nějakým způsobem stanovil mantinely pro chování každého příštího prezidenta.

Přehrát

00:00 / 00:00

O žalobě na Václava Klause jsme mluvili i ve Stalo se dnes. Hosty byli Profesor ústavního práva Jiří Přibáň z velšského Cardiffu a také komentátor ČRo Petr Nováček

„Já vlastně i tu současnou iniciativu chápu právě tak, že vlastně spíš než o prezidenta Klause v ní jde o to, jak stanovit přesný rámec toho, co prezident smí a nesmí udělat a jaké obstrukce jsou tolerovatelné a jaké jsou již netolerovatelné,“ řekl ve Stalo se dnes.

Václav Klaus, který je na návštvě Slovenska, vzkázal, že se k tomu nebude vyjadřovat. Před několika dny zopakoval, že by amnestii vyhlásil úplně stejně znovu. Díky novoročnímu pardonu se na svobodu dostalo 6,5 tisíce vězňů.

Jana Zemanová, Tereza Bartůňková, Jan Richter, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme