Sněmovna podpořila návrh na přímou volbu prezidenta
Sněmovna začala projednávat návrh zákona na přímou volbu prezidenta. Poslanci podpořili v prvním čtení dva roky starý návrh ČSSD, a to přes odpor ODS, která přišla s návrhem na zamítnutí předlohy.
Právo být volen by měl každý občan, který dosáhl čtyřiceti let věku. Nominovat kandidáta by mohlo dvacet poslanců nebo deset senátorů a každý dospělý občan, který by pro svůj návrh získal podpisy alespoň deseti tisíc občanů s volebním právem.
"Pro nás je podstatné, aby existovala možnost lidí vybírat prezidenta v přímé, a to dvoukolové volbě. Je to obdoba voleb do Senátu, to znamená, že do druhého kola by postoupili vždy dva kandidáti s největším počtem hlasů, pokud by někdo z nich nezískal nadpoloviční většinu už v prvním kole," vysvětlil Radiožurnálu poslanec ČSSD Jeroným Tejc.
"Chceme také umožnit lidem, aby mohli navrhnout - bez ohledu na politické strany - svého kandidáta. A to s peticí podpořenou 10 000 hlasy, i když jsme samozřejmě ochotní diskutovat o počtu potřebných hlasů pro takový návrh," poznamenal Tejc.
ODS má k návrhu výhrady. Podle poslance Michala Doktora se obává, aby se přímá volba neproměnila v honbu neúspěšných kandidátů proti favoritovi.
Honička neúspěšných
"Jsou jisté odlišnosti v názorech toho, jak má přímá volba vypadat. Kolik kandidátů má postupovat z prvého do druhého kola," řekl Doktor.
Většinově ODS podle něj přesto inklinuje změnit volbu prezidenta na volbu přímou. "Ale právě ďábel spočívající v detailu toho, aby to nebyla volba prezidenta, která se promění v honičku neúspěšných kandidátů proti papírovému favoritovi. To bude to nejdůležitější, co podle mě rozhodne o hlasování," dodal Doktor.
Naproti tomu poslankyně zelených Kateřina Jacques schválení zákona v prvním čtení přivítala. "Zkušenosti s nepřímou volbou ukazují, že jsou zde různé lobbistické tlaky, vytváří se korupční prostředí. Myslíme si, že v situaci, kdy upadá zájem veřejnosti o politické dění, snižuje se volební účast, je dobré veřejnost namotivovat, dát jí příležitost se přímo podílet na rozhodovacích procesech," domnívá se Jacques.
Současná pravidla volby prezidenta
Navrhovat kandidáta na prezidenta může nejméně deset poslanců nebo deset senátorů. Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který na společné schůzi obou komor parlamentu získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby. V tom je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
V případném třetím kole je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů dohromady. Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby. Společné schůzi zákonodárců podle ústavy předsedá šéf Poslanecké sněmovny.
Souhrn zpravodajství z minulé volby prezidenta, fotogalerie i zvukový archiv najdete na speciálním webu Volba prezidenta 2008.