USA chtějí v Česku umístit radarovou část své protiraketové základny

Spojené státy se rozhodly zahájit s českou vládou rozhovory o umístění radarové části své protiraketové základny v České republice. Oznámil to premiér Mirek Topolánek. Jednání podle něj budou trvat několik měsíců. Pokud budou úspěšná a pokud česká vláda a parlament záměr schválí, mohl by radar začít fungovat v roce 2011. Obsluhovalo by ho zhruba 200 lidí včetně amerických vojáků, úředníků a soukromých dodavatelů. O přesné lokalitě rozhodnuto zatím není.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ilustrační snímek radaru XBR

Ilustrační snímek radaru XBR | Zdroj: ČTK

Podle premiéra Mirka Topolánka bude stát vyjednávat takové podmínky, které budou odpovídat zájmům České republiky. "Pokud jde například o otázku postavení amerických vojáků na českém území, budeme při jednáních důsledně vycházet z dohody o statutu sil, kterou mezi sebou uzavřely členské státy NATO a která jasně stanoví práva a povinnosti vysílající a přijímající země," vyjádřil se premiér Topolánek.

Požadavek ze strany USA považuje vláda dle slov premiéra za projev respektu a je přesvědčena, že případné umístění radarové stanice v České republice je v našem zájmu.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová připustila, že umístění radaru na našem území je pro občany citlivá záležitost. Soudí ale, že by se americká nabídka neměla posuzovat na základě nějaké ideologie, ale podle toho, zda radar zvýší bezpečnost země.

Na území Česka by měl být instalován speciální radar, podobný tomu, jaký má naše armáda v Nepolisích na Královéhradecku. Ve které zemi budou umístěny přímo rakety, představitelé vlády nezveřejnili. Zřejmě ale půjde o Polsko. Lokalitu pro radar nabízí armáda, doplnil náčelník Generálního štábu Pavel Štefka: "Armáda České republiky je schopna vyčlenit adekvátní prostor, který je umístěn mimo obydlenou oblast. Zatím se jedná o dvou místech - Jince nebo Libavá, zatím není rozhodnuto, který z nich."

Přestože umístění radaru a několika desítek amerických vojáků na našem území může být citlivá otázka, referendum podle premiéra nutné není. "To není otázka pro referendum nějakého obecnějšího charakteru, je to poměrně vysoce speciální záležitost, technická, bezpečnostního charakteru. V otázkách bezpečnosti si myslím referendum probíhat nemá, takže můj názor je, že k této záležitosti referendum potřebné není," řekl Topolánek s tím, že téma potřebuje vysvětlovací kampaň - vůči zákonodárcům a také veřejnosti.

Radar protivzdušné obrany NATO v Nepolisích | Foto: ČTK

Na referendu naopak trvají komunisté. Záměr Američanů je totiž pro ně podle místopředsedy KSČM Jiřího Dolejše nepřijatelný. "A to zejména proto, že je to mimo rámec dohodnutých mezinárodních smluv, mimo rámec NATO, a zvyšuje to riziko pro Českou republiku. Bilaterální smlouvy se Spojenými státy nepotřebujeme, protože máme smlouvy s Evropskou unií a NATO."

Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek v zásadě proti umístění radaru není. Referendum dle něj bude záležet na přesných požadavcích Spojených států. "Když by se třeba jednalo o to, že ta obsluha by tam byla nějakých dvacet, třicet osob, bylo by to něco opravdu malého, tak asi nemá smysl na to jít formou referenda, a zase opačně."

Zelení referendum podporovali. Do jednání o obranném systému by podle nich měly Spojené státy zahrnout také NATO a Evropskou unii.

Vlastní základna s antiraketami by podle všeho mohla být v Polsku. Potvrzují to i slova Jiřího Paroubka, který ČTK řekl, že hovořil s americkým velvyslancem a ten mu sdělil, že tato část základny by měla být skutečně v Polsku. Polsko dosud neoznámilo, zda už bylo Spojenými státy osloveno. Premiér Mirek Topolánek na tiskové konferenci nicméně poznamenal, že v otázce americké základny hodlá vést konzultace i se svým polským kolegou Jaroslawem Kaczynským.

Polský generál a bývalý náměstek ministra obrany Stanislaw Koziej internetovému serveru Wiadomošči řekl, že Spojené státy se rozhodly vyjednávat nejprve s českou stranou o umístění radaru protiraketové obrany a v případě neúspěchu navrhnou Polsku rozmístění obou složek, radaru i raketových sil. Podle generála je však možné, že Spojené státy chtějí základnu rozdělit mezi obě země. Hlavní komponenty protiraketové obrany jsou rozmístěny na americkém území v Kalifornii a na Aljašce.

Blanka Černá, Marika Táborská, Marie Matúšů Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme