Vláda získala důvěru sněmovny
Poslanecká sněmovna vyslovila důvěru vládě, a to nejtěsnějším počtem 101 hlasu. O hlasování se rozhodl požádat premiér Vladimír Špidla kvůli neúspěchu koaličního prezidentského kandidáta. Rozhodující byly především hlasy sociálních demokratů. Právě část z nich totiž zřejmě místo vlastního kandidáta volila prezidentem Václava Klause. Poslanci se hlasování zúčastnili v plném počtu: 101 bylo pro vyslovení důvěry, 99 proti.
Po rozpravě vylosoval předseda sněmovny Lubomír Zaorálek poslance, který jako první začal hlasování. Stal se jím ministr Vladimír Mlynář. Na schůzi bylo všech 200 zákonodárců. 101 z nich se vyslovilo pro důvěru kabinetu a 99 proti. Pro hlasovali všichni poslanci koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Jednotná byla i opozice. Všichni poslanci ODS a také KSČM vládu nepodpořili.
Konkrétní počty podle stran: pro kabinet hlasovalo 70 poslanců ČSSD, 21 lidovců a 10 unionistů. Proti vylovení důvěry bylo 58 poslanců ODS a 41 poslanců KSČM. Po vyslovení důvěry šéf vlády Vladimír Špidla sněmovně poděkoval. Jak řekl, pro něho i celou vládu je to jasný signál pro důslednou realizaci programového prohlášení.
Sociální demokraté přiznávají, že výsledek hlasování bude mít dopad na průběh jejich sjezdu koncem tohoto měsíce. Podle prvního místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse je ale v tuto chvíli rozhodně dobře, že si jeho strana svůj rozhodující vliv v nynější vládě udržela. Vladimír Špidla na dotazy novinářů nekomentoval možnost rekonstrukce vlády. "Žádná vláda nevydrží ve stejné sestavě po celé funkční období," pouze poznamenal.
Ještě před vlastním hlasováním premiér Vladimír Špidla zdůraznil, že při volbě prezidenta se koalici nepodařilo prosadit své kandidáty. Považuje proto za přirozené, aby vláda předložila otázku své důvěry a využila ústavních možností. Připomněl, že vláda vznikla z výsledků parlamentních voleb v minulém roce i to, jaké možné koalice tehdy připadaly teoreticky v úvahu.
Ocenil práci vlády v době katastrofálních srpnových povodní, kdy se brzy podařilo zahájit obnovu území, nebo organizaci summitu NATO v listopadu v Praze. Sociální demokracie podle něho připravila základy pro reformu fiskální politiky. Špidla také jmenoval další cíle vlády: evropskou integraci, vymahatelnost práva nebo reformu státní správy, jejíž první fáze už skončila.
V rozpravě před hlasováním předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý shrnul, že občanští demokraté vládu nepodpořili při jejím vzniku a i dnes budou hlasovat proti. Jednací sál při hlasování neopustí. Jeho strana tak ponechává rozhodnutí na koaličních poslancích.
Také předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik oznámil, že poslanci za tuto stranu důvěru vládě nevysloví. Podle něho se sněmovna hlasováním o důvěře má stát rukojmím kvůli vyřešení vnitřních problémů v největší vládní straně. Hlasování je podle Kováčika jen o tom, kdo bude mít jaké pozice v ČSSD po jejím sjezdu.
Aby vláda získala důvěru, musí pro ni podle Ústavy hlasovat nadpoloviční většina přítomných poslanců. Pokud by sněmovna kabinet nepodpořila, musela by vláda podat demisi. Prezident by potom vybral vhodnou osobu pro sestavení nové vlády. Podle Jana Bárty z Ústavu státu a práva Akademie věd by to nemusel být bezpodmínečně politik. "Může to být kdokoli, kdo podle uvážení prezidenta republiky je schopen sestavit takovou vládu, která by získala v nadcházejícícm hlasování v parlamentu důvěru."
V úvodu 11. schůze složil poslanecký slib Aleš Rozehnal. Nahradil Václava Klause, kterému zanikl mandát poslance po nástupu do funkce prezidenta republiky.
