Vyšehradský kodex opustil kvůli natáčení dokumentu trezor Národní knihovny

Za silnými zdmi barokního Klementina v Praze se před několika hodinami odehrála scéna jako z akčního filmu. Restaurátoři pod přísným dohledem bezpečnostní služby vynesli z trezorové místnosti Národní knihovny nejcennější českou knižní památku - Vyšehradský kodex. Filmaři natáčejí o tomto tisíc let starém rukopisu s tržní hodnotou stovek milionů korun dokument.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kodex vyšehradský patří mezi nejstarší české písemné památky. Na snímku umělecká kopie vzácného tisku

Kodex vyšehradský patří mezi nejstarší české písemné památky. Na snímku umělecká kopie vzácného tisku | Foto: Národní knihovna ČR

„Tahle místnost splňuje parametry pro to, kam může být Vyšehradský kodex přenesen v případě, že není v trezorové místnosti. Hučí tady tři mobilní klimatizační jednotky, musí tady být stálá teplota 21 stupňů. Vzadu je zvlhčovač, ukazuje mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková.

V kanceláři je šero. Velká barokní okna jsou zatemněná. Dva speciální reflektory s jemně nažloutlým světlem jsou namířené na desku dřevěného stolu, na tu za pár minut restaurátoři položí Vyšehradský kodex.

Přehrát

00:00 / 00:00

U natáčení Vyšehradského kodexu byla i reportérka Michaela Vetešková

„Světla jsou speciální a splňují přísné parametry. Ostré světlo, které překračuje určitý stupeň luxů, může vyvolat v pergamenech chemickou reakci, která by je mohla nenávratně poškodit. Podmínky pro natáčení jsou velmi přísné,“ ujišťuje mluvčí.

Tisíc let starý rukopis vyžaduje speciální zacházení i proto, že ho odborníci přirovnávají ke korunovačním klenotům.

„Protože korunovační klenoty z té doby se nedochovaly a v kodexu je text, který svědčí o tom, že byl použit za účelem aktu při korunovaci prvního českého krále, když se jím stal kníže Vratislav II.,“ dodává ředitelka odboru historických fondů Miroslava Hejnová.

I o tento příběh Vyšehradského kodexu by chtěla režisérka Zora Cejnková ve svém dokumentu zachytit a předat ho dalším generacím.

„Film bude samozřejmě vznikat nějakou dobu, je velmi komplikovaný, máme třetí natáčecí den.“

Ukázka z Kodexu vyšehradského | Foto: Národní knihovna ČR

Teď už ale kameraman zaostřil na podložku z šedého molitanu, má tvar rozevřené knihy, aby hřbet a vazba rukopisu neležela na rovné ploše.

„Protože my s tím pochopitelně nemůžeme manipulovat, k tomu jsou povolanější.“

Filmový štáb je připravený. Přicházejí dva restaurátoři. Jsou oblečeni do bílých plášťů, ústa jim zakrývá rouška a na rukou mají navlečené jemné, bavlněné rukavice.

Opatrně otáčejí listy s barevnými iluminacemi, tak jak se předtím dohodli s režisérkou. Takřka až posvátné ticho ruší jenom hučení klimatizace.

Mluvit s reportérkou odmítají. Soustředí se na to, aby vše proběhlo bez komplikací a filmaři pořídili co nejrychleji vzácné záběry a oni pak mohli nejcennější rukopisnou památku Česka uložit zpět do bezpečí trezoru.

Michaela Vetešková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme