Šídlo: Ze všech kroků, které Babiš dělá, jsou vidět obavy, že jeho voliči nepřijdou k volbám

Pandemie může ovlivnit průběh i výsledky nadcházejících senátních a krajských voleb, už proto, že řada lidí nemusí k volbám přijít. Shodli se na tom hosté třetí předvolební debaty Radiožurnálu a Plusu. „Lidi nebude odrazovat volební procedura jako taková, bude je odrazovat pandemická situace a obava z nákazy,“ očekává ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Praha (Aktualizováno: 22:04 23. 9. 2020) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud by například k volbám dorazilo méně seniorů, vládní strany jako ANO a ČSSD by získaly méně hlasů, očekávají experti. „Nejlépe zmapovaný precedens je v Polsku, v prvním kole prezidentské volby byl pokles asi 10 procent na volební účasti, ale na celkovém výsledku to byly maximálně 3 procentní body, takže to volbami extrémně asi nezahýbá,“ myslí si Buchtík.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se může nezvládnutá koronavirová pandemie promítnout do výsledků krajských a senátních voleb, která nás čekají? O výhledech vládních o opozičních stran diskutují hosté volebního speciálu.

Babišovi voliči

Komentátor serveru a televize Seznam Zprávy Jindřich Šídlo připomíná, že krajské volby jsou jedny z nejméně populárních. „Společně s volbami do Evropského parlamentu účast nešplhá přes 40 procent. Je vidět ze všech kroků, které předseda vlády Andrej Babiš (ANO) dělá, že má obavu, aby přišli právě jeho voliči, tedy starší lidé.“

Politoložka Eva Lebedová z Filozofické fakulty Univerzity Palackého očekává stejně jako ostatní hosté debaty Plusu nižší volební účast než obvykle. „I prezidentské volby v Polsku byly provázeny nižší volební účastí právě u té důležité skupiny starších voličů,“ říká.

„Andrej Babiš určitě nepočítal s tím, že těsně před volbami dojde k takovému zhoršení epidemické krize. To, jak situace teď vypadá, je pro něj problematické, takže reagoval výměnou ministra zdravotnictví, což je reakce na obavy, které mají jeho voliči. Čím starší občan, tím větší obavy z pandemie,“ myslí si Lebedová.

Politoložka souhlasí, že vládní kroky jako rouškovné směřují ke starším voličům. „Na druhou stranu ale neakceschopností a nezaváděním dostatečných opatření vláda nejednala příliš ve prospěch svých typických voličů.“

Možnosti hlasování

Ústavní právník Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy připomíná, že lidé v karanténě o volební právo nepřijdou, a mají nově tři možnosti, jak volit – včetně tzv. drive-in hlasování.

Málo žen, hodně inženýrů. Kdo se uchází o hlasy ve vašem kraji? Proklikejte si kandidátky

Číst článek

„Existuje také obecný institut volby do přenosné volební urny ve chvíli, kdy má volič pocit, že mu cosi brání v návštěvě volební místnosti. Obvykle jsou to zdravotní důvody, aniž by souvisely s karanténou. To si myslím, že bude v pokušení využít více lidí než jindy. Otázkou je, jak je budou schopny obsloužit okrskové komise,“ doplňuje Kysela s tím, že zvláštní komise bude přinášet urny i k lidem v karanténě.

Zákon nově počítá také se zvláštními volebními okrsky v sociálních či zdravotnických zařízeních, která budou v karanténě.

„Obávám se ale, že vzhledem k okolnostem bychom se mohli připravit na historicky nejnižší volební účast v tomto druhu voleb,“ doplňuje publicista Šídlo.

Výsledek ANO

„Tendence poklesu preferencí ANO se objevila a spojuji si to s tím, že na jaře měla vláda důvěru, protože zvládla krizi. Teď je ale komunikace s veřejností špatná. Projevuje se tedy určitá nedůvěra k tomu, jak druhou část krize vládní strany zvládají a projeví se to i na poklesu výsledků ČSSD,“ očekává politoložka Lebedová.

Oblíbená fráze žokeje Váni i karetních hráčů. Kde se vzalo předvolební heslo ‚Ukázaná platí‘?

Číst článek

Celkově ale tento pokles nebude dramatický, myslí si: „Voliči sice vystaví jakési vysvědčení za nezvládnutou krizi, ale také srovnávají ostatní strany. A důchodci dostali rouškovné. Ne všichni tedy vyhodnotí jednoznačně, že vláda krizi nezvládla.“

„V krajských volbách hnutí ANO určitě nedopadne špatně, na vzestupu budou Piráti, na aktuální situaci by mohla profitovat i ODS. Bála bych se naopak propadu KSČM a ČSSD na celorepublikové úrovni,“ odhaduje Lebedová.

Komentátor Šídlo ale víc než politoložka poukazuje na současný mírný propad preferencí hnutí ANO. „Po období všeobecného užívání si, nevídané prosperity a suverenity se něco v politice začíná dít. Představa, že ANO dosáhne na 40 procent a bude stoupat, která tu byla ještě před dvěma lety, se nenaplnila,“ tvrdí.

„Ale očekávat, že se něco změní zásadně, nemůžeme. Vše bude záviset na tom, jak se země vyrovná s tím, co nás všechno čeká a s ekonomickými dopady. A o tom vůbec nemám vůbec žádnou představu,“ přiznává Šídlo.

Sociolog Buchtík z agentury STEM připomíná, že podobnou otázku řeší i další evropské země: „I kdybychom měli v Evropě stejnou pandemickou situaci, tak na tom budou vždy bity vládní strany. Ty, které s první vlnou uspěly, tak po celé Evropě získaly bonus jednoho, tří procentních bodů. Ty, které ne, jako konzervativci Borise Johnsona v Británii, zásadně klesly, protože podle voličů situaci nezvládly.“

Nárůst popularity Jan Hamáčka (ČSSD) připisuje ředitel agentury STEM tomu, že ten na rozdíl od premiéra společnost nerozděluje a nepolarizuje. „Jsou ale další zajímavá zjištění, jako růst znalosti ministryně Aleny Schillerové (za ANO) i už dnes bývalého ministra Adama Vojtěcha (za ANO),“ cituje z průzkumů Martin Buchtík.

Celostátní témata

Ústavní právník Kysela předpokládá, že v krajských a senátních volbách budou voliči hlasovat i o celostátních tématech. Na to ostatně sází i politické strany a hnutí.

Žádná se vám nelíbí? Sestavte si kandidátku snů pro krajské volby

Číst článek

„Donutit strany, aby v krajských volbách stavěly kampaň na krajských tématech, je nemožné. Pro stranu je také zkrátka levnější vymyslet jednotnou kampaň pro celou republiku. Ale nezdá se mi, že by existovala jen celostátní témata. Podle mě to je mix,“ konstatuje Kysela.

Podle něj je problém České republiky v tom, že politické sankce příliš nefungují. „Voliči sami nesankcionují něco, co by bylo možné považovat za prohřešky vůči politickým normám,“ tvrdí.

Ústavní právník také míní, že Česká republika je velmi málo efektivní stát.

„Pravděpodobnost, že se nám podaří vést řadu podstatných debat paralelně, je velmi nízká, nejsme-li schopni ani řešit to, co je nejpalčivější. Máme koronavirovou krizi, máme problém s vodou a neposouváme ho kupředu, máme x dalších problémů, takže zařazení reformy krajů do výčtu témat nepovažuji za pravděpodobné,“ dodává Jan Kysela.

Jan Bumba, Ondřej Čihák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme