100 dnů Baracka Obamy v úřadě. Veřejnost ho (zatím) podporuje
62 procent spokojených, 30 procent nespokojených. To je zprůměrovaný výsledek průzkumů veřejného mínění o tom, jak Američané hodnotí svého prezidenta. Ten je ve svém úřadě prvních sto dní.
20. leden 2009 - do úřadu prezidenta Spojených států nastupuje první Afroameričan v historii Barack Hussein Obama. Předseda nejvyššího soudu John Roberts sice popletl slovosled přísahy a za několik dnů si pro jistotu s prezidentem obřad zopakoval, aby nikdo nemohl platnost slibu napadnout. Ale to byl spíš úsměvný incident.
Nový šéf Bílého domu dal už v inauguračním projevu najevo, co považuje za svůj nejnaléhavější úkol: "Ekonomika je oslabená v důsledku chamtivosti a nezodpovědnosti některých lidíů," řekl hned v úvodu projevu.
A řešení hospodářských potíží věnoval také zatím nejvíc času a úsilí. V Kongresu přesvědčoval demokraty a republikány, aby neváhali a urychleně schválili stimulační balík, který původně počítal s injekcí stovek miliard dolarů na povzbuzení ekonomické aktivity.
Jenže republikáni označili stimulační balík za seznam typicky liberálně demokratických přání jak utratit státní peníze, který nepostaví americkou ekonomiku na nohy. Novopečený prezident přiostřil rétoriku a velmi rychle bylo jasné, že v Kongresu jeho představy o nadstranické politice, zmiňované snad na každém předvolebním mítinku, naprosto ztroskotají.
Legislativu se sice podařilo prosadit, ale takříkajíc silou demokratické většiny. Ve Sněmovně reprezentantů pro ni nehlasoval jediný republikán, v Senátu tři.
Americká média tak mohla 17. února konstatovat, že prezident po pouhých 4 týdnech v úřadě podepsal, podle jeho slov, nejrozsáhlejší plán na obnovu ekonomiky v amerických dějinách. Počítá s tím, že v příštích letech vláda utratí skoro 800 miliard dolarů.
Barack Obama zdůrazňuje rád právě investice do infrastruktury, ale na ty má jít jen asi sedmina ze zmíněné částky. Drtivou většinu prostředků spolknou daňové úlevy, dávky v nezaměstnanosti, zdravotnictví a školství.
Ekonomice věnoval Obama opakovaně mimořádná televizní vystoupení a několik projevů. Snažil se v nich jednak povzbudit spoluobčany a zároveň vysvětlovat, že ještě nějakou dobu bude trvat, než stimulační balík a mnoho dalších programů zabere.
Některá z jeho rozhodnutí vzbudila otazníky a kritiku nejen republikánů. Například když přiměl k odchodu šéfa automobilky General Motors Ricka Wagonera. A když vyšlo najevo, že mnozí manažeři pojišťovacího giganta AIG dostali tučné odměny, i když musela vláda firmu zachraňovat miliardami z peněz daňových poplatníků.
Barack Obama se nad tím sice rozhořčoval, ale mnozí se ptali, proč tomu jeho vláda nedokázala zabránit. Většina Američanů nicméně jeho zásahy do ekonomiky aspoň zatím schvaluje. Zahraničí dal prezident hned třetí . den po nástupu do Bílého domu najevo, že chce dodržet své sliby o novém, morálnějším kursu Ameriky To když podepsal rozhodnutí o uzavření vězení na základně Guantánamo do jednoho roku.
"Američané budou proti terorismu dál bojovat, ale způsobem, který je v souladu s jejich hodnotami a ideály." Nový prezident také zakázal drsné vyšetřovací metody osob podezřelých z terorismu, považované nevládními organizacemi na ochranu lidských práv a mnohými experty za mučení.
Rozhodl se dokonce zveřejnit oběžníky CIA z let 2002 až 2005, které takové metody popisují. Rozdmýchal tím ale vášnivou debatu: budou trestně stíhaní lidí, kteří údajné mučení schválili? Barack Obama nechává rozhodnutí na ministru spravedlnosti ale konzervativci ho kritizují, že zveřejněním dokumentů oslabuje zpravodajské služby tedy i bezpečnost Ameriky.
Slíbil také, že do konce srpna 2010 budou z Iráku staženy všechny bojové jednotky. Současně začal výrazně zvyšovat počet amerických vojáků v Afghánistánu tak, aby se do konce roku skoro zdvojnásobil. Tím se má podařit převzít iniciativu na neklidném jihovýchodě a zemi stabilizovat.
Ale v posledních týdnech se zhoršila situace i v sousedním Pákistánu, kde mají afghánští stoupenci Talibanu pořád bezpečné útočiště. Není tedy jisté, jestli posílení jednotek v Afghánistánu pomůže.
Barack Obama začal jednat s Ruskem o snížení jaderného zbrojního arzenálu, odložil rozhodnutí o výstavbě protiraketové základny v Polsku a radaru v Česku. Mluví o nové kapitole vztahů s Kubou.
To je ale pro většinu Američanů spíš méně důležité. Pokud se nestane něco dramatického, třeba nový teroristický útok proti Americe, bude jeho zatím relativně vysoká podpora záviset hlavně na vývoji ekonomiky.
