Argentina soudí představitele diktatury za únosy dětí
V Buenos Aires začal další proces s bývalými argentinskými diktátory. Na lavici obžalovaných usedli kromě dalších dva nejvyšší představitelé vojenské junty Jorge Videla a Reynaldo Bignone. Před soudem tentokrát stanuli za odebírání dětí matkám v době diktatury v letech 1976 až 1983. Argentinci tento proces označují za historický.
Kromě Videly a Bignoneho stanulo před soudem ještě dalších pět vysokých důstojníků argentinské armády a jeden lékař. Ale hlavní pozornost se při tomto procesu, který přenáší i televize, věnuje hlavně dvěma generálům.
Jorge Videla nastoupil k moci v roce 1976, kdy puč svrhl Isabelitu Perónovou. Dnes je mu 85 let. Už koncem prosince dostal doživotní trest za zločiny proti lidskosti.
Média si teď všímají například toho, že včera v soudní síni při čtení obžaloby usnul. Byl to prý jediný okamžik, kdy ztratil jistotu v očích, napsal deník Clarín.
Třiaosmdesátiletý Reynaldo Bignone už byl také za své působení souzen. Za porušování lidských práv, únosy, mučení a vraždy dostal loni v dubnu 25 let ve vězení, což je pro něj prakticky také doživotí.
Oba generálové jsou nyní souzeni za odebírání dětí matkám, jejich ukrývání a změnu identit. Děti z rodin nepohodlných režimu tehdy měli přidělovat především rodinám vojáků. U soudu by mělo svědčit 370 svědků, takže se dá očekávat opravdu dlouhý proces.
Režim odebral matkám z věznic až 500 dětí
Režim odebíral děti matkám, které držel ve dvou věznicích - jednak v Námořní technické škole a pak také na vojenské základně Campo de Mayo.
Hlavně škola známá pod zkratkou ESMA byla za vojenské vlády nechvalně proslulým místem, kde se mučili a věznili lidé nepohodlní režimu. Z celkem pěti tisíc lidí přitom vyšel z bran těchto vězení jen zlomek.
Těhotným ženám ve věznicích odebírali děti většinou hned po porodu. Podle některých svědectví matky rodily s pouty na rukou i na nohou a vůbec své děti neviděly. Děti potom putovaly do rodin vojáků nebo jejich příbuzných. A matky končily stejně jako další vězni, většinou nevyšly ven živé. K technikám jejich smrti patřilo také vyhazování z letadel do míst, kde ústí řeka Rio de la Plata do moře.
Podle organizací hájících lidská práva režim takto odebral 400 až 500 dětí, oficiálně se přitom mluví asi o stovce. V tomto procesu jde ale jen o 34 případů, protože fakta nejsou úplná.
Minulost je stále živá
Za to, že se věc dostala k soudu, se zasadily hlavně právě organizace hájící lidská práva, především sdružení Avuelas de Plaza de Mayo (Babičky květnového náměstí), což je organizace založená už v roce 1977 s cílem vypátrat děti, které se za diktatury ztrácely.
Organizace jde na pátrání vědecky a mimo jiné pomocí testů DNA zdokumentovala totožnost přes 250 ztracených dětí. Z toho se podařilo vypátrat asi pětinu. Ne všichni ale stáli o to znát svůj pravý původ.
V Argentině je období špinavé války stále diskutovaným tématem a jizvy, které v oněch osmi letech vojenská diktatura napáchala, jsou dosud živé. Sám režim označoval tuto dobu jako Proces národní reorganizace. Zemřelo tehdy zhruba 30 tisíc lidí.
Souzen byl už například bývalý kapitán argentinského námořnictva Alfredo Astiz, známý jako 'Blonďatý anděl smrti', za únos a vraždu dvou francouzských jeptišek.
Samotný generál Videla byl odsouzen k doživotí už v roce 1985, tedy dva roky po konci diktatury, pak se ale na amnestii vyhlášenou prezidentem Carlosem Menemem dostal na svobodu. Nejvyšší soud pardon loni zrušil.
