Bibione láká zábavou, Florencie uměním
Pouliční muzikant na florentském Ponte Vecchio starém mostě se činí a tóny Vivaldiho čtyř ročních období se nesou nad řekou Arno. Posluchač, který dorazil do Florencie přímou cestou z Bibione bez zastávky se stěží vyhne pocitu, který bych jen s mírnou nadsázkou nazval "kulturní šok".
Ptáte-li se proč, pak vězte, že obě města ale nedělí jen fyzicky 300 kilometrů, ale také staletí a staletí odlišného vývoje.
Říká se, že Florencie není jen plná muzejí a galerií, ale sama je jedním velkým muzeem. Nemusíte v ní být dlouho, abyste pochopili proč se to říká stačí pohled zvenčí na budovy jako katedrála Santa Maria del Fiore s jejím dómem, palác Pittiů či bazilika San Lorenzo. A což teprve když se máte rozmyslet, do kteréže galerie zamíříte a kterou vynecháte, když váš čas ve městě je pochopitelně omezený a jste si jisti jenom tím, že v každém případě musíte vidět Michelangelova Davida v Galerii Akademie. Kulturní a historické bohatství Florencie je tak velké, že přijet sem na několik dnů může být považováno za barbarství.
Zmíněné Bibione na druhou stranu využívá naplno své přímořské polohy, která nabízí možnost odpočinku, pobytu na slunci a hlavně moře. Proto tam jezdí miliony lidí, kterým se nechce v létě vláčet děti rozpálenými ulicemi do muzejí a galerií, jež by je tak jako tak nudily. Dávají prostě přednost pláži, méně náročné zábavě či sportu.
Ve Florencii se o zábavu postará pouliční komik, který dokáže zaujmout desítky možná stovky lidí přímo na ulici nedaleko dómu. Nebo zmíněný muzikant hrající na chodníku Vivaldiho. V Bibione se návštěvníci baví spíš ve videoherně nebo na dětském lunaparku.
Jsou ovšem věci, které mají obě města společné: toskánské slunce dokáže být v téhle roční době stejně neúprosné jako to benátské. Ve Florencii také najdete pouliční prodavače cetek a turistických lákadel pochybné hodnoty. V Bibione je stejně těžké vyhnout se davům jako ve Florencii. Rozdíl je jen v tom, že zatímco do Bibione jezdí hlavně Němci, Rakušané a Češi, do Florencie Američané a Japonci.
Úvodem jsem zmínil kulturní šok, který může cestovatel slabší povahy utrpět při prudkém přejezdu z Bibione do Florencie. Myslím ale, že ještě víc šokující je přechod opačným směrem; to je asi jako kdy byste vyšli ze sice zalidněného ale krásného a ztichlého muzea, přímo do hlučného a přeplněného lunaparku.
