Turisté mířící do jižní Dalmácie nebo na poloostrov Pelješac můžou v závěru své cesty narazit na nečekané zácpy. Chorvatsko zavedlo po vstupu tvrdší celní režim na vnější hranici EU a na přechodech se tvoří kolony. Problémy jsou například kolem města Neum, kde se, cestou do Dubrovníku, projíždí malé území Bosny a Hercegoviny. Kvůli hranici jsou problémy i na trajektu na poloostrov Pelješac.

15:23 4. července 2013 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Návštěvníci musí nejprve z Evropské unie vyjet a po asi 10 kilometrech zase zpátky vjet do Chorvatska.

Rozdělené chorvatské území dělá problémy řidičům kamionů. Ti totiž musí splnit různé celní podmínky. Proto se snaží tomuto území vyhnout. Tím se tvoří kolona v trajektovém přístavu, protože když kamion překoná záliv, přejede na poloostrov Pelješac, tak dál může pokračovat směrem na jih bez celních kontrol.

Pokud pojedou návštěvníci na Pelješac nebo do oblasti jižní Dalmácie kolem Dubrovníku, měli by raději počítat s tím, že se na první trajekt nemusí dostat.

Situace má dvě řešení, přesto velmi málo dosažitelná. První je, že by Bosna a Hercegovina vstoupila do Evropské unie a tím i do jednotného celního prostoru, ve kterém by odpadly formality.

Druhou možností je místo trajektů postavit most. Projekt je hotový, mluví se o něm jako o pelješackém mostu. Brusel ale váhá, zda má něco takového financovat, nebo ne.

Linka na Pelješac je posílena

„Asi nejdříve by bylo potřeba vysvětlit speditérům, aby lépe připravovali dokumenty, a celní správě, aby jí nepadal odbavovací systém. Pak se situace možná trochu zlepší. Dílčí zlepšení dnes přinesl dopravce Jadrolinija, který na linku do Pelješacu poslal dvojnásobně kapacitnější trajekt,“ říká zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek.

Důvody rozdělení Chorvatska na dvě části je třeba hledat v historii. Rivalem kdysi dávné Dubrovnické republiky – středověkého svobodného obchodnického státu byla Benátská republika, také silná obchodní velmoc. Dubrovničané se v té době báli, aby je Benátčané neovládli, a proto se dohodli, že vytvoří jakousi nárazníkovou zónu, a místo, kde je dnes Neum, přepustili Osmanské říši.

A když se do map zakreslovaly jugoslávské republiky, místo zůstalo Bosně a Hercegovině. Dosud to nikomu nevadilo. Teď ale rozdělení všichni cítí. Dnešní Svobodná Dalmácie dokonce píše, že Dubrovník je izolován a že je to jakási jedinečná exkláva, která připomíná izolaci Dubrovníku v roce 1991.

Poloostrov Pelješac a rozdělené chorvatské hranice

Michaela Vydrová, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít