Čínská policie pátrá po dvou mužích podezřelých z útoku na náměstí Nebeského klidu
Čínská policie hledá dva muže, kteří mohou být spojeni s nehodou a výbuchem auta v centru Pekingu. Podle dosavadních informací jde o muslimy z autonomní oblasti Sin-ťiang. Vůz, který včera vrazil v plné rychlosti do bariér před vchodem do bývalého císařského paláce a vybuchl, měl údajně poznávací značku právě této provincie. Zabil 5 lidí a 38 dalších zranil.
Čínské úřady a policie poskytují médiím jen omezené informace. K útoku směřují zprávy, které se objevily na čínských sociálních sítích. Tam někteří lidé publikovali oznámení čínské policie.
Čínští cenzoři ale hlídají úniky informací. Ze sociálních sítí a internetu zmizela většina fotografií i komentářů. Ani ve večerních zprávách hlavní státní televize CCTV nebyla o výbuchu a smrti pěti lidí zmínka.
To, že policie vrak auta rychle odklidila a státní média o události informují minimálně, jen potvrzuje podezření, že šlo o útok. Útočníci si místo možná vybrali proto, že by se zde za několik týdnů mělo konat pravidelné setkání vlády. Na Náměstí Nebeského klidu jsou totiž vedle bývalého císařského paláce i budovy čínského parlamentu a komunistického výboru.
Další podrobnosti k incidentu na náměstí Nebeského klidu přinesla asijská zpravodajka ČRo Kateřina Procházková
Peking se také s největší pravděpodobností bojí, že by informace o incidentu mohly podnítit k dalším či jiným formám protestů. Je to tradiční postup, který Čína v takových případech používá. Tiše vyšetřuje a zatýká.
Autonomní oblast Sin-ťiang je stejně jako Tibet známá častými protesty a demonstracemi tamního původního obyvatelstva proti čínské nadvládě. Jen za poslední měsíce čínská policie uvěznila přes 140 lidí z této oblasti, tedy muslimů, a to především za protistátní aktivity.
Jak ale upozorňoval jeden z předních Ujgurských intelektuálů Ilham To-hti, Peking by neměl všechny muslimské obyvatele Sin-ťiangu spojovat s tímto incidentem a před jakýmikoliv kroky by měl případ nejprve vyšetřit.
Náměstí Nebeského klidu je spojené hlavně s masakrem demonstrantů, kteří v roce 1989 volali po demokratizaci země. Dodnes není jasné, kolik lidí při zásahu čínské armády zemřelo.
Od té doby je náměstí také symbolem, kam se často snaží dostat protestující či aktivisté, kteří chtějí vyjádřit své názory. To se ale podaří málokomu, a to vzhledem k tomu, jak ostře je toto místo hlídané, ať už uniformovanou policií, či tajnou.
