Egyptská armáda zvažuje předání vlády předsedovi Ústavního soudu
Velení egyptské armády přijalo demisi vlády premiéra Isáma Šaráfa a brzy vznikne kabinet národní spásy, který by měl předat moc civilní vládě do července příštího roku. Ani tento ústupek vojenského vedení neuklidnil desetitisíce lidí, kteří požadují okamžité předání moci. Jedním z adeptů je údajně i předseda Ústavního soudu.
Demise Šaráfovy vlády zatím uklidnění výbušné situace nepřinesla a násilné demonstrace proti vojenskému vedení země dál pokračují. A změna se v nejbližší době očekávat nedá. Po projevu maršála Tantávího v televizi, na který demonstranti na náměstí Tahrír čekali, dali lidé najevo značně odmítavou reakci a nechystají se prostor opustit.
Podle spolupracovníka Českého rozhlasu v Egyptě Štěpána Macháčka se předpokládá rozštěpení prodemokratických politických sil. Politické strany, které mají velké šance uspět v nadcházejících parlamentních volbách 28. listopadu, naopak projev maršála uvítaly.
Jednání o možném předání moci v Egyptě popsal na Rádiu Česko spolupracovník Štěpán Macháček
Stejně tak vítají i vývoj nastíněný nejvyšší egyptskou vojenskou radou. Plán počítá s přechodným kabinetem, konáním prezidentských voleb v červnu 2012 a s předáním moci civilní vládě ihned poté.
Z vyjádření představitelů favorizovaného Muslimského bratrstva, které by podle odhadů mohlo získat nejvíce hlasů, vyplývá, že by jejich voliči uvítali poklidný vývoj a tedy i plán předložený vojenskou radou. Volby by měly podle plánu začít v pondělí, kvůli situaci může jejich průběh zpochybnit řada stran i občanů.
Ekonomické zájmy armády
Armáda podle Štěpána Macháčka neusiluje o získání absolutní moci v Egyptě, ale má hlavně ekonomické zájmy, které si chce udržet. Vojáci také chtějí mít vliv na to, kdo bude ministrem obrany a také docílit, aby armáda zůstala nezávislá. Dnes jí například patří řada továren a je mimo daňový systém státu a tato privilegia si chce zachovat.
Na začátku roku, kdy prezident Mubárak odstoupil a revoluce svrhla nenáviděný režim, lidé cítili, že armáda jsou „jejich lidé“, protože se postavila na stranu demonstrantů. Postupně však toto přesvědčení vyprchává a naopak přibývá skeptických názorů na to, jestli to armáda myslí upřímně a jestli režim, který chtěli svrhnout, nebyla armáda samotná.
Rezignace vlády premiéra Šarafa a případné jmenování vlády národní spásy by zřejmě uklidnilo situaci jen částečně. Více by pomohlo, kdyby nejvyšší vojenská rada našla způsob, jak delegovat alespoň zdánlivě svou moc na jiné těleso.
Spekuluje se například o tom, že předseda vojenské rady Muhammad Husajn Tantáví oznámí předání moci Nejvyššímu soudu do doby, než by se jí chopila civilní vláda. Armáda by se tak do určité míry zbavila odpovědnosti nad rostoucím násilím, ke kterému v Egyptě dochází.
Uvažuje se například o delegování moci na předsedu Ústavního soudu. Zprávy se sice objevily v několika denících, ale moc se o nich zatím nemluví. Dosud platná egyptská ústava stanovuje prezidentský systém a někdo tedy musí pravomoci prezidenta vykonávat.
Masové demonstrace po celém Egyptě a střety demonstrantů s ozbrojenými složkami stály od soboty život už 33 lidí, další stovky jsou zraněny.
Násilné metody používané policií proti egyptským demonstrantům už odsoudila také Organizace spojených národů a označila je jako neadekvátní.
