Egyptští novináři podpořili své kolegy ze Charlie Hebdo
Podporu Francii po vraždě novinářů z Charlie Hebdo vyjádřili i Egypťané. Ministr zahraničí Sámih Šukrí se osobně účastnil miliónového pařížského pochodu. V centru Káhiry se pak na manifestaci sešlo několik stovek lidí. Egyptští novináři přitom mají sami bohaté zkušenosti jak s terorismem, tak s omezením svobody projevu.
„Terorismus existuje ve Francii stejně, jako v Egyptě. A egyptská novinářská obec dnes znovu naprosto odmítá, aby se za jakýkoliv názor zabíjelo. Proti názorům se dá bojovat jedině jinými názory,“ prohlásil zástupce novinářského syndikátu Gamál Fahmí.
Spolu s ním tu před sídlem svazu diskutují další egyptští žurnalisté. Jsou z různých generací, názory ale mají podobné: „Proti terorismu budeme používat své zbraně, a to je tužka či fotoaparát. A jsou to zbraně velmi účinné a důležité,“ pokračuje Gamál Fahmí.
Egyptští novináři vyjádřili solidaritu s francouzskými kolegy. Jejich demonstraci sledoval zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
Situace se může zdát trošku paradoxní: egyptští novináři volají po svobodě projevu pro své francouzské kolegy ve chvíli, kdy má jejich vlastní svoboda velké rezervy.
„Nedá se říct, že by v Egyptě neexistovala svoboda slova. Spíše bych řekl, že naše novinařina není ve své nejlepší kondici. A bohužel je to částečně cena, kterou platíme za boj proti terorizmu. V každé společnosti na světě, když se rozšíří terorismus a násilí, tak se snižuje i společenská poptávka po svobodách. Bohužel,“ diplomaticky mi přibližuje situaci v Egyptě zástupce novinářského syndikátu Gamál Fahmí.
A na satiru, i když třeba namířenou proti náboženství, mají podle něj novináři právo: "Všechna práva a všechny svobody musí být absolutní. A i když třeba nesouhlasíme s novináři ze Charlie Hebdo, tak je teď prostě musíme bránit."
Mladá novinářka Héla Kandílová si ale myslí, že Egypt je na široce pojatou svobodu slova příliš konzervativní:
„Můj pohled je jiný, než podhled většiny egyptské společnosti. 99 procent Egypťanů jsou hluboce věřící a odmítají zobrazování jakýchkoliv proroků. A to dokonce i v případě, že ty kresby proroky nijak nezesměšňují. Zcela jistě by proto odmítli kresby, které uveřejnil Charlie Hebdo.“
„Ale to se týká i egyptských křesťanů. Ti jsou také velice zbožní a kresby zesměšňující Pannu Marii by rozhodně odmítli,“ popisuje egyptskou společnost Héla.
Novináři patří v Egyptě převážně k intelektuálnějším a svobodomyslnějším vrstvám, a tak jsou jejich názory mnohem liberálnější, než mezi průměrnými Egypťany.
„Já ale jako novinářka, respektuji svobodu projevu. Ať se každý vyjadřuje, jak chce: kresbami, psaním, a když tím někoho naštve, tak jsou rozhodně jiné způsoby, jak si to vyříkat, než postřílet lidi, kteří mají v ruce jen papír a pero. Myslím si tedy, že svoboda slova má být otevřená, a říkám: kéž by to tak bylo v Egyptě, což je ale vyloučené, protože je tu spousta věcí, která tomu brání.“
Francouzi se semkli proti terorismu, podpořili demokracii a svobodu slova
Číst článek
A svobodě slova nebrání v Egyptě jen konzervativní hodnoty. Héla popisuje stav, kdy se egyptská média sama omezují vnitřní autocenzurou.
„Já tady pro svou novinářskou práci nemám naprostou svobodu. Svobodu mám takovou, jakou mi poskytne můj zaměstnavatel. Když třeba pracuju ve státních novinách, nesmím zaútočit na politické symboly. Kritiku by mohl někdo považovat za urážku, přestože to urážka prostě není.“
Pozdrav z vězení
Manifestaci pozdravila i trojice novinářů al-Džazíry, kteří tráví už více než rok v egyptském vězení. Jejich odsouzení za podporu terorismu zní zvláště po pařížských útocích absurdně. Se vzkazem od jednoho z nich, Muhammada Fahmího, přišla jeho snoubenka Marva Ammárová:
„Muhammad chtěl, abych tu za něj ukázala tenhle slogan, je na něm napsáno: Jsem Charlie, jsem Ahmad, osvoboďte novináře al-Džazíry. Muhammad říká, že válka proti terorizmu se částečně zvrhla ve válku proti novinářům,“ vzkazuje Marva.
Mluví přitom anglicky a jen s cizími novináři. Černé brýle má prý proto, aby ji nikdo moc nepoznal. Kauza novinářů al-Džazíry je v Egyptě stále citlivá. Pařížské útoky ale odmítají všichni.
„Uvěznění novináři naprosto odmítají to, co se stalo kolegům z Charlie Hebdo. Je to útok proti svobodě projevu, což je stejná kauza, pro kterou jsme už přes rok za mřížemi,“ předává Marva vzkazy z vězení.
