Evropské deníky komentují návštěva Powella na Blízkém východě

Zahraniční noviny se věnují desetiletému výročí konce války v Perském zálivu a návštěvě Colina Powella na Blízkém východě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Izraelský deník Haaretz dnes komentuje výroční zprávu o stavu lidských práv, kterou včera zveřejnila americká vláda. Zpráva hodnotící rok 2000 obvinila obě strany - Izraelce i Palestince - z porušování lidských práv. Izraelské bezpečnostní síly podle zprávy přehnaně používají sílu k prosazování svých zákonů.

Izraelci prý často cíleně zabíjeli Palestince, kteří plánovali útok nebo skutečně napadli izraelské osadníky a vojáky. Naproti tomu palestinské oficiální autority se podle zprávy těší jen malému respektu, což celý konflikt zhoršuje. Zpráva dodává, že policie ani ve své přítomnosti nedokázala zabránit násilí ze strany ozbrojených Palestinců. V souvislosti se zprávou obvinila organizace Amnesty International Spojené státy, že právě ony jsou spoluviníkem. V posledních čtyřech letech totiž USA exportovaly vojenské vybavení v hodnotě 97 milionů dolarů. Mezi jejich hlavní odběratele patří Saudská Arábie, Rusko, Taiwan, Egypt a Izrael.

Evropské deníky komentují návštěvu amerického ministra zahraničí Colina Powella na Blízkém východě. Milánský "Corriere della Sera" označuje první návštěvu šéfa americké diplomacie v Izraeli a v Palestině za formální a zdvořilostní. Její výsledky charakterizuje jen jako "fasádu", protože současné priority nové americké vlády jsou zcela jiné. Prezidenta George Bushe zajímá Irák a jeho vládce Saddám Husajn.

Švýcarský "Der Bund" je téhož názoru a dále upřesňuje: Centrální zájem Washingtonu v blízkovýchodním regionu už není - jako za Billa Clintona - izraelsko-palestinský konflikt, nýbrž vybudování nové aliance proti iráckému diktátorovi Saddámu Husajnovi.

Rakouský liberální "Der Standard" napsal, že deset let po válce v Perském zálivu stojí Spojené státy nad troskami své "irácké" politiky. Pouze mír na Blízkém východě by všemu mohl dodatečně dát nějaký smysl. Dnes je situace naprosto absurdní: Saddám je sice oficiálně stále ještě zavrhován, ale vyhlídka na dobré obchody - anebo i "ropné dary", které dostávají zvláště milí návštěvníci Bagdádu - toto hodnocení značně tlumí. Ovšem irácký prezident dál shrabuje své nelegální miliony pro sebe a svůj klan - dokonce i z příjmů z akce "ropa za potraviny" - a to takovým způsobem, že má na svém "kontě" u OSN miliardy.

Dnešní vydání jihoafrického deníku Independent věnuje pozornost jednání několika afrických vůdců o možnosti ukončení osm let trvající občanské války v Burundi. Účastníci setkání diskutovali o návrhu bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely, podle kterého by vláda měla být rovnoměrně rozdělena mezi znepřátelené Huty a Tutsie. Burundské reformy by tak v prvních 18 měsících měly být v rukou Tutsiů a dalších 18 měsíců v rukou Hutů. Oponenti tohoto návrhu však argumentují tím, že neexistuje záruka, že budou Tutsiové ochotni po 18 měsících vládu skutečně předat.

Německý Die Welt dnes věnuje pozornost dění na indonézském Borneu. Po týdenním lovu lidí bylo na Borneu zastaveno krveprolití, i když ne proto, že by snad indonéská policie zatkla vraždící Dayaky, nemuslimské obyvatele Bornea, ani proto, že by snad zabavila zbraně. Nastal klid po bouři, která si v provincii Centrální Kalimantan, místě probíhajících etnických čistek, jen za včerejšek vyžádala 300 lidských životů. Počet obětí však stoupá každou hodinu. Nepokoje udělaly z 10 tisíců lidí utečence. Nepokoje by měly destabilizovat vládu prezidenta Wahida. Jako nástroj k získání moci využívají rebelové chudobu Indonésanů. Krveprolití je zoufalým křikem těch, kteří nikdy nic neměli a jejichž životní úroveň se navíc během asijské krize ještě snížila.

Rakouský "Kronenzeitung" a italský "Il Messagero" shodně konstatovaly, že síť respektive smyčka kolem jugoslávského exprezidenta Slobodana Miloševiče se stahuje: Po zatčení bývalého šéfa srbské tajné služby Markoviče následovalo zadržení někdejšího velitele bělehradské policie Djuriče. Jenže současná jugoslávská vláda nemá v úmyslu stíhat Miloševiče pro spáchané válečné zločiny. Naproti tomu existuje řada dalších obvinění z "hospodářských trestných činů", které by mohly Miloševiče v krátké době pohnat před soud. V těchto případech by pro něj neexistovala žádná možnost věrohodné obhajoby.

Radka Průšová, Petra Lazáková, Olga Jeřábková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme