Ficův Smer může ve volbách pokořit 20letý rekord HZDS
Před 20 lety získalo HZDS Vladimíra Mečiara na Slovensku víc než 37 procent hlasů v parlamentních volbách. Tento dosavadní rekord může ale padnout už za tři dny. Sobotní parlamentní volby na Slovensku totiž s jistotou vyhraje sociálnědemokratická strana Smer. Otázkou je pouze, jak drtivě.
Smer nemá ve slovenské politice konkurenci. Velkou zásluhu na tom má předseda strany Robert Fico. Bezesporu obratný politik s nálepkou levicového populisty a technokrata moci.
Jeho mítinky jsou dobře nacvičenou estrádou ve stylu ‘chléb a hry‘. U východu z kulturního domu se rozdávají růže, bude přece Mezinárodní den žen. Na pódiu se střídají folklórní soubory. A mezi tím vším hlavní hvězda, pan předseda:
Zpravodaj Českého rozhlasu na Slovensku Vojtěch Berger pátral po příčinách úspěchu šéfa Smeru Roberta Fica.
„Moje matka pracovala 40 let jako prodavačka v obchodě s obuví v Topolčanech. A otec stříkal v topolčanském podniku Mier nábytek. A vím, jaké důchody mají dnes lidé, kteří takhle tvrdě pracovali, jako mí rodiče.“
Robert Fico rád zdůrazňuje, že rozumí potřebám lidí. Mezi jeho nesporné přednosti patří skvělá komunikace. Vysvětlit ve třech větách, v čem je problém, a jaké je jeho řešení.
„Absolutně dvě priority: strach o zaměstnání a přístup k dobré zdravotní péči. Toto jsou věci, které lidi na Slovensku zajímají,“ říká Fico.
Z českého pohledu má 47letý Robert Fico až příliš vstřícný vztah ke komunistickému režimu. Do komunistické strany vstoupil v 2. polovině 80. let, a tehdejší éru moc nekomentuje.
Podle sociologa Martina Slosiarika vidí voliči Smeru ve Ficovi jakéhosi zastánce nebo ochránce před těžkou dobou.
„Protože dělají politiku pro lidi. To je odpověď většiny voličů Smeru na otázku, proč volí tuto stranu. Tak si většina voličů Smeru představuje politiku a dobrého politika,“ vysvětluje.
Slova odborníka z bratislavské kanceláře potvrzují i reakce voličů v regionech. Jako třeba v Trenčíně:
„Smer se mi vždy líbil, od samého začátku. Protože byl objektivní, netahal jen na jednu stranu.“
Robert Fico vedl slovenskou vládu v letech 2006-10. A jednal při tom pragmatičtěji, než mnozí čekali. Zachoval například, i když s úpravami, 19procentní rovnou daň. Pokud Fico dostane druhou šanci po sobotních volbách, chce zdanit vysokopříjmové skupiny a luxusní zboží.
„Chceme sáhnout především na příjmy nejsilnějších bohatých. Chceme zvýšit daň z příjmu pro osoby, které vydělávají přes 33 tisíc eur ročně. Chceme výrazně zvýšit daně pro banky a finanční instituce,“ upřesňuje Fico.
Jak si sám předseda Smeru vysvětluje to, že je dlouhodobě nejpopulárnějším politikem na Slovensku? Pro zahraniční média má Robert Fico tuhle anglickou odpověď:
„Klíčem k úspěchu na Slovensku je kontaktní kampaň. Máme tu pravidlo, každé podání ruky přinese jeden hlas ve volbách. V tom je asi ten zázrak.“
Spokojená může být s očekávaným Ficovým triumfem také Evropská unie. Ta sice v roce 2010 vítala nastupující premiérku Ivetu Radičovou jako garanta otevřeného vládnutí a ekonomických reforem, nakonec se ale právě Slovensko stalo ‘neposlušným členem eurozóny‘, odmítlo přímou půjčku Řecku, a jen neochotně se přidalo k záchranným mechanismům pro euro. Loni v říjnu se vláda Radičové na takzvaném eurovalu definitivně neshodla, a padla.
Robert Fico naopak slibuje přísnou probruselskou linii, i v případě Řecka.
„Nehledíme na Řecko jako na zemi, které pomáháme, protože my zachraňujeme euro. Slovensko má euro jako měnu, kterou používá, a proto cokoliv děláme při podpoře finančních mechanismů, které navrhuje eurozóna, děláme především sami pro sebe,“ vysvětluje předseda Smeru.
Otázkou zůstává, s kým Robert Fico příští slovenskou vládu sestaví. Nabízejí se hlavně dvě alternativy, koalice s křesťanskodemokratickým hnutím, nebo s maďarsko-slovenskou stranou Most-Híd.
