K atentátu na expremiéra Libanonu se přihlásili neznámí islamisté

K atentátu, při kterém dnes v centru libanonské metropole Bejrútu zahynul bývalý premiér Rafík Harírí, se přihlásila neznámá islamistická skupina ze Saúdské Arábie. Pravost jejího prohlášení podle agenturních zpráv však není možné ověřit. Celkem přišlo při útoku o život nejméně 13 lidí a desítky dalších byly zraněny. Výbuch byl největší, jaký Libanon zažil od konce občanské války v roce 1990.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

atentát v Bejrútu | Foto: ČTK/AP

Mohutná exploze otřásla obchodní čtvrtí libanonské metropole právě v okamžiku, kdy tudy projížděla Harírího kolona. Po výbuchu zůstal podle televizních záběrů na silnici hluboký kráter. Mnohé okolní budovy byly poškozeny, mimo jiné i pobočka britské banky HSBC.

Katarská televizní stanice Al-Džazíra několik hodin po atentátu odvysílala videonahrávku, na níž se k útoku přihlásila neznámá Skupina pro vítězství a svatou válku v Levantě.

Skupina oznámila, že šlo o sebevražedný atentát, jehož terčem byl Harírí kvůli jeho vztahům se saúdskoarabskými úřady, a pohrozila, že připravuje další podobné útoky. Podle agentury AFP však skupina na nahrávce nepředložila žádný důkaz, že atentát byl skutečně jejím dílem.

Největší vražednou explozi od občanské války (1975-90) způsobilo přes 350 kilogramů trhaviny nastražené v automobilu. Harírí byl na cestě z parlamentu, který projednával kampaň před parlamentními volbami, které se v Libanonu konají v květnu.

Mezi oběťmi je i několik členů Harírího ochranky. Těžce zraněn byl bývalý ministr Harírího vlády Básil Flajhán, který ve funkci ministra hospodářství a obchodu navštívil v dubnu 2003 Českou republiku. Zraněna byla podle dosavadní bilance zhruba stovka osob.

Jak Radiožurnálu řekl český velvyslanec v Libanonu Marek Skolil, zatím nejsou k dispozici informace, že by v okolí exploze byli čeští občané. Přestože v Libanonu poslední době panoval relativní klid, českého velvyslance dnešní útok nepřekvapil. "V souvislosti s vývojem v oblasti jsme se obávali, že může dojít, doufáme že jen ke krátkodobému, zhoršení bezpečnostní situace."

Atentát jako "akt terorismu" dnes odsoudily nejen arabské, ale i další země včetně České republiky, a vysocí představitelé mezinárodního společenství - Ligy arabských států i Evropské unie. Všichni se shodli, že je zapotřebí, aby Libanon neupadl do chaosu a zachoval bezpečnost a stabilitu, jejichž narušení by mohlo mít negativní dopad na celý region.

Libanonská opozice ze smrti Harírího viní vlády Libanonu a Sýrie. Zároveň vyzvala bejrútskou vládu k rezignaci. Zopakovala také požadavek, aby se ze země stáhly syrské jednotky, a to do všeobecných květnových voleb.

Spojené státy chtějí konzultovat s členy Rady bezpečnosti OSN odvetná opatřeníc proti pachatelům atentátu a o ukončení syrské okupace v Libanonu. Mluvčí Bílého domu Scott McClellan však nedal Sýrii přímo do souvislosti s útokem. USA nevědí, kdo je za výbuch odpovědný. McClellan neuvedl, jaká odvetná opatření Washington navrhne, ale zdůraznil, že atentát by se měl setkat s nějakou reakcí.

Rafík Harírí se kromě politiky věnoval i podnikání a jeho majetek se odhaduje na miliardy dolarů. V čele libanonské vlády stál od roku 1992, a to s přestávkou let 1998 až 2000 až do října 2004, kdy podal demisi po mocenském sporu s prezidentem Emilem Lahúdem podporovaným Syrií. Harírí se totiž připojil k výzvám opozice na odchod syrských jednotkek z Libanonu do květnových voleb.

Marika Táborská, Martin Hromádka, Vít Pohanka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme