Klimatická dohoda nestačí. Nepřekonali jsme hluboké rozdíly, řekl Guterres. Na řadě je ‚nouzový režim‘
Klimatická dohoda z Glasgow je důležitým krokem vpřed, nebyla ale kolektivní politická vůle, aby se překonaly některé hluboké rozpory. V první reakci na výsledek dvoutýdenní klimatické konference v Británii to v sobotu uvedl generální tajemník OSN António Guterres. Podle něj výsledek nestačí a je třeba přejít v boji za záchranu klimatu do „nouzového režimu“.
„Schválené texty jsou kompromisem. Odrážejí zájmy, podmínky, rozpory a stav politické vůle v dnešním světě,“ uvedl v první reakci Guterres, generální tajemník organizace, která konferenci COP26 pořádala. „Učinili důležité kroky, ale kolektivní politická vůle bohužel nestačila na překonání některých hlubokých rozporů,“ dodal. „Nestačí to. Je na čase přejít do nouzového režimu,“ napsal na twitteru.
Výkonná ředitelka ekologické organizace Greenpeace Jennifer Morganová ve vyjádření kritizovala kompromis, který se dostal na poslední chvíli do glasgowské dohody na návrh Indie. V konečném znění se hovoří o postupné redukci užívání uhlí k výrobě elektrické energie, zatímco v původním návrhu se hovořilo o omezování až k úplnému zavržení spalování uhlí k energetickým účelům k určitému datu.
„Změnili slovo, ale nemohou změnit signál, který vychází z této konference COP, a to že éra uhlí končí,“ uvedla Morganová.
‚Bla, bla, bla‘
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová na twitteru napsala, že klimatická konference COP26 skončila. „Tady máte stručné shrnutí: Bla, bla bla,“ uvedla. „Ale opravdová práce pokračuje mimo tyto sály. A nikdy se nevzdáme, nikdy,“ dodala aktivistka, která inspirovala rozsáhlé demonstrace za důslednější ochranu klimatu.
Britský předseda COP26 Alok Sharma uvedl, že lze s důvěrou říci, „že jsme udrželi 1,5 stupně na dosah“. „Jeho pulz je ale slabý a přežije jen, pokud dodržíme naše sliby,“ dodal.
Dohoda z Glasgow potvrzuje dlouhodobý cíl vyplývající z dohody z Paříže, která vstoupila v platnost v roce 2016, kterým je globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.
„Doufám, že budeme zpětně na COP26 v Glasgow pohlížet jako na začátek konce klimatické změny a já osobně budu dál neúnavně pracovat, abychom tohoto cíle dosáhli,“ uvedl premiér hostitelské země Boris Johnson.
Rozmělnění a nedokonalost
Sobotní dohodu označil za „velký krok kupředu“. „Máme první mezinárodní dohodu na postupném omezení uhlí a plán na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně,“ dodal.
Zklamání naopak vyjádřila skotská premiérka Nicola Sturgeonová, neboť se podle ní některé klíčové pasáže „v posledních hodinách rozmělnily“.
„Je to dobrá dohoda pro svět,“ řekl agentuře AP zmocněnec USA pro otázky změn klimatu John Kerry. „Má pár problémů, ale vcelku je to velmi dobrá dohoda,“ dodal.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že dohoda schválená v Glasgow „udržela na živu cíle pařížské dohody tím, že nám dala šanci omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia“. Podle ní ale stále zbývá udělat „mnoho těžké práce“.
Také podle vyslankyně Marshallových ostrovů Tiny Stegeové není dohoda „dokonalá“. „Je to ale skutečný pokrok a některé části glasgowského balíčku jsou pro mou zemi záchranným lanem,“ řekla zástupkyně ostrovní země v Oceánii, kterou ohrožuje stoupající hladina světových moří.
Aminas Šaunaová, ministryně životního prostředí dalšího ostrovního státu, Malediv, uvedla, že dohoda je pokrokem, ale „není v souladu s naléhavostí a rozměry problému“, kterého se týká.
