Korálové útesy jsou významné třeba pro vývoj léků na rakovinu a jsou zdrojem obživy pro stamiliony lidí. Kvůli změně klimatu, znečištění a nadměrnému průmyslovému rybolovu ale ve velkém umírají.
Protest byl součástí demonstrací organizovaných skupinami Greenpeace a Extinction Rebellion proti plánovanému rozšíření letiště a proti emisím ze soukromé letecké dopravy.
Důl Turów na česko-polské hranici získal od polských úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí. Polsko tak může povolit těžbu v dole až do roku 2044.
Na rozsudek upozornila organizace Greenpeace. V dole se bude těžit uhlí na základě koncese platné do roku 2026, jejíž legálnost zpochybnilo Česko před Soudním dvorem Evropské unie.
Rozhodnutí bylo vydáno v listopadu 2021, tři měsíce po začátku platnosti limitu v srpnu 2021. Elektrárna považuje jednání ekologů za absurdní. Ministerstvo žalobu zatím neobdrželo.
„V tuhle chvíli Česká republika nemá žádnou představu, jak by evropský cíl měla naplnit. Spolu s hnutím Greepeace jsme představili, jakým způsobem by se toho dalo dosáhnout,“ říká Anna Kárníková.
Mladé lidi od 15 do 35 let znepokojuje změna klimatu mírně častěji než starší respondenty, zároveň jsou vstřícnější k občanským protestům. Vyplývá to z šetření brněnských environmentalistů.
ČEZ chce dosáhnout uhlíkové neutrality hlavně tak, že plánuje zavírat uhelné elektrárny, a naopak budovat obnovitelné zdroje. Výkon bezemisních zdrojů by měl být v roce 2030 šest tisíc megawattů.
Krajský úřad opět schválil elektrárně výjimku z limitů pro rtuť na šest let a pro emise oxidů dusíku na osm let. Proti rozhodnutí se ale odvolalo několik ekologických organizací nebo obec Veltruby.
„Uhelná komise mohla sehrát fundamentální roli ve smysluplném útlumu spalování a těžby uhlí, ale na tuto funkci dnes zjevně rezignovala a svou příležitost promarnila,“ uvedl mluvčí Greenpeace.
Odkdy se Česká republika obejde bez elektřiny z uhlí? Ve hře jsou tři termíny – roky 2033, 2038 a 2043. Který z nich vyhraje? Přečtěte si rozhovor pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.
Jak připomíná AFP, situace se rychle zhoršuje od loňského nástupu prezidenta Jaira Bolsonara k moci. V roce 2018 byly v Amazonii vykáceny lesy na zhruba 5000 kilometrech čtverečních.
Problémy může způsobit i prezentace aktivistů v médiích. „Lidé čtou jen titulky. Když vidí nadpis, že parta aktivistů obsadila rypadlo, už neví, že je za tím nějaká hlubší myšlenka,“ říká Pitron.
Obyvatelé Kamčatky již od září upozorňovali na ohromné množství uhynulých mořských živočichů vyplavených na pláže. Lidé, kteří přišli do styku s vodou, utrpěli popáleniny a zvraceli.
Na únik škodlivých látek upozornili surfaři, kteří po styku s vodou zvraceli a měli problémy se zrakem. Po sociálních sítích později začala kolovat videa s uhynulými mořskými živočichy.
„Voda změnila barvu a stala se lidskému zdraví nebezpečnou. Už několik týdnů se lidé, kteří s ní přišli do styku, potýkají s negativními důsledky,“ uvedla organizace.
Osm aktivistů a aktivistek Greenpeace obsadili rypadlo v pondělí v brzkých ranních hodinách, těžbu ale neohrozili. Zásoby mají ještě na několik dní, řekl ve čtvrtek ráno jeden z nich.
Vlastníka pozemku, kde se má akce konat, aktivisté podle starosty Strupčič uvedli v omyl, žádali o pronájem jeho louky na poklidnou besedu o ekologii. Nyní je pronajímatel připraven smlouvu vypovědět.
Podle policejního rozkazu se nedělní pochod za zdravou krajinu eviduje v kategorii Terorismus a extremismus. Policie tvrdí, že jde o nepochopení: každé shromáždění lidí naopak proti terorismu chrání.
Československý rozhlas o celé aféře informoval velmi podrobně a se zřetelnými sympatiemi k hnutí Greenpeace. Byla to pro něj vhodná příležitost předvést západní státy v nepříznivém světle.