Na Jadranu se prý nejlépe rybaří při západu slunce. Nutná je ale rychlost a dobrá orientace
V Jadranu žijí ryby, které se chytají na udici jedině při západu slunce. Rybáři ovšem musí vědět, kde přesně s lodí zakotvit. Vyzkoušel si to i zpravodaj Českého rozhlasu Martin Ježek.
Rybáři večer zkoušeli štěstí naproti splitské pláži Žnjan. Hledali místo, kde hloubka dosahovala 21 metrů.
„Každý rybář, který zná terén, snadno vybere místo. Ještě než začalo slunce zapadat, ulovili jsme jen dva kusy, takže začátek nebyl úspěšný,“ postěžoval si rybář Mladen.
Moře mezi Splitem a ostrovem Brač se navíc chovalo divně. Vůbec nefoukal vítr a přitom byly půlmetrové vlny. Bárka se k nim navíc stavěla bokem, což bylo nepříjemné. Mohl za to podmořský proud.
Pak ale přišla změna. Rybáři se přesunuli na jiné místo, postupně se začalo stmívat. Ljubo a Mladen házeli na jednom vlasci tři návnady najednou a vždy se chytily alespoň dvě malé ryby – růžichy. Nebo také divljaky, jak jim místní říkají.
„Ta ryba se loví úplně sama. Trik je v tom, že růžichy přijímají potravu jen během těch pár minut, než zapadne slunce. Vy jako rybář musíte být rychlý. Máte asi jenom půl hodiny,“ vysvětlil Ljubo.
Bárku je také nutné postavit co nejpřesněji nad místo, kde mohou růžichy být. Přípravy se ale vyplatily. Během pár minut se oběma mužům podařilo naplnit celý kbelík, ulovili asi 60 kusů.
„Ryba to sice není prvotřídní, ale je bílá a velmi chutná. My jsme tu ale hlavně kvůli moři. Rybolov si užíváme. Není vzácností, že celý úlovek skončí na talířích přátel a příbuzných a na nás nezbude nic. Ale tak je to v pořádku, protože my jsme tu proto, že nás lovit ryby baví,“ upozornil Mladen.
Oranžové slunce se odráželo v hladině moře a hory nad Splitem z něj rychle ukrajovaly. Jadran se postupně uklidnil a růžichy se rázem přestaly o návnadu zajímat. Zvedat kotvu se přesto nikomu ještě nechtělo.
