Někdejší sovětský prezident Gorbačov slaví 80. narozeniny

Osmdesáté narozeniny dnes slaví bývalý první prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. Autor politiky perestrojky a glasnosti ve druhé polovině 80. let zahájil změny, které nakonec vedly k rozpadu a zániku sovětského impéria a návratu demokracie do zemí někdejšího komunistického bloku. Dnes jako politik hraje v životě Ruska marginální roli.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michail Gorbačov | Foto: UN Photo, Saw Lwin

Držitel Nobelovy ceny míru Michail Gorbačov, který po nástupu do čela sovětské moci v roce 1985 rozpohyboval v tehdejší společnosti klíčové změny, má dnes už jen malý vliv především díky spoluvlastnictví hlavního opozičního deníku Novaja Gazeta.

Přehrát

00:00 / 00:00

O osmdesátých narozeninách Michaila Gorbačova informovala zpravodajka Lenka Kabrhelová

Zatímco na západě je oceňován za roli, kterou sehrál při ukončení studené války, v Rusku mu dodnes mnozí nemohou zapomenout rozpad Sovětského svazu a následný sociální a ekonomický chaos.

Několik dnů před svými narozeninami Gorbačov ostře kritizoval současné ruské vedení – prezidenta Medveděva a premiéra Putina za aroganci a pohrdání voliči, ruský politický systém pak označil za imitaci demokracie.

Kritizoval hlavně fakt, že se oba nejvlivnější muži údajně sami chtějí mezi sebou dohodnout, kdo bude kandidovat příští rok na jaře v prezidentských volbách. Podle Gorbačova je zjevné, že tohle by mělo být úkolem voličů nebo stranických primárek.

Rozhovor o M. Gorbačovovi s J. Račinským

Jak zpětně hodnotit roli Gorbačova na konci 90. let i jeho současné působení? Na to se historika a jednoho z předsedů ruského občanského sdružení Memorial Jana Račinského ptala moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Moskevská zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová se na hodnocení M. Gornačova ptala jednoho z předsedů ruského občanského sdružení Memorial Jana Račinského

„Epocha Michajla Gorbačova je podle mého názoru jediným obdobím skutečné svobody, kterou Rusko zažilo. Tehdejší právní systém byl samozřejmě ještě zatížen sovětskými přežitky, ale mám na mysli spíš pocit ve společnosti - lidé cítili, že na nich něco může záviset, že mohou svou zemi změnit a být pány svého osudu. To se bohužel velmi rychle změnilo," soudí historik občanského hnutí Memorial Jan Račinský.

Na rozdíl od zbytku ruské společnosti, která se k někdejšímu lídrovi Sovětského svazu staví nejčastěji lhostejně nebo negativně, považuje Michajla Gorbačova za skutečného demokrata.

"Cesta, kterou se dostal na vrchol, byla podobná jiným činovníkům. Není ale pochyb o tom, že jedním z jeho hlavních charakteristických rysů byla snaha hledat spavedlnost - v tom dobrém slova smyslu. Je to patrné i na jeho dnešních projevech a přednáškách, že demokratičnost je mu vlastní - zajímají ho lidé a jejich názory, i když se liší. Zároveň je připraven dívat se na situaci novým způsobem, z jiného úhlu a snaží se vidět ji, jaká skutečně je, bez příkras," uvedl Jan Račinský.

Ne všichni ale s takovou interpretací souhlasí. Část ruských historiků má za to, že politika „glasnosti a perestrojky" otevírání sovětské společnosti, kterou po nástupu do čela země v roce 1985 Gorbačov prosazoval, byla spíše nevyhnutelným důsledkem vnějšího tlaku - mimo jiné ze západu - než jeho vlastního vnitřního přesvědčení.

Michail Gorbačov | Foto: European Commission Audiovisual service

To ale Jan Račinský odmítá: „S takovou interpetací nesouhlasím, je to podle mne klasický schematismus. Podívejte se, jak dlouho tlačí Západ na Rusko dnes, a to z mnohem méně principiálních důvodů, a výsledek je nula. Gorbačovovy reformy nebyly výsledkem tlaku, Sovětský svaz měl problémy i mnohem dříve. Mimochodem jsem přesvědčen, že kdyby Chruščov byl nastaven podobně, mohlo ke změnám dojít mnohem dřív. Objevuje se i druhý názor - a sice že reformy Gorbačova spustil prudký pokles cen ropy, ale to podle mne také nepodává žádné relevantní vysvětlení jeho kroků," domnívá se historik, který nicméně připouští sporné momenty - nakolik šlo zabránit v roce 1990 a 1991 silovému postupu sovětské armády při povstáních v Azerbajdžánu a Litvě.

A zda se mohl Gorbačov chovat i progresivněji ve vztahu k disidentům, z nichž mnozí - ještě po propuštění na Západě známého odpůrce režimu Andreje Sacharova, zůstávali dál ve vězení či v psychiatrických léčebnách.

„Na složité otázky neexistuje jednoduchá odpověď. Je samozřejmě na místě bavit se o odpovědnosti, kterou mimochodem Gorbačov přijal, a o tom, zda v případě vojenských akcí nemohl potrestat ty, kteří rozhodovali - protože víme, že to nebyl on - přísněji. A co se týče otázky disidentů: I já jsem na tohle téma vedl mnoho debat a podle mne klíčové je, že Gorbačov odpůrcům režimu chtěl svobodu dát. Bohužel politika je často volbou mezi reálnými kroky a demonstrací principů. Výběr je to nelehký, nejednoznačný a pochopitelně vždy budou existovat lidé, kteří s rozhodnutím nebudou souhlasit," dodal historik Jan Račanský v rozhovoru se zpravodajkou Českého rozhlasu v Moskvě Lenkou Kabrhelovou.

Ukončil jednu neblahou epochu

Gorbačov sice chtěl reformami postavit skomírající sovětský systém na nohy, pád komunismu si samozřejmě nepřál. Otázkou proto podle mnohých komentátorů je, zda si tedy zaslouží všeobecný respekt, který ve světě má a zda je jeho hlavní zásluhou, že při rozpasu sovětského impéria nepoužil sílu.

„Pochyby samozřejmě člověk má vždycky, je ale důležitou pravdou, že ať už byly pohnutky Gorbačova jakékoli, právě on je bořitelem Berlínské zdi, on je autorem konce totality v Sovětském svazu,“ uvedl ve Stalo se dnes rusista a redaktor ČRo6 Libor Dvořák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O Michailu Gorbačovovi jsme ve Stalo se dnes hovořili také s rusistou a redaktorem ČRo 6 Liborem Dvořákem.

Dodal, že Gorbačov se ještě během tohoto měsíce dočká řady mezinárodních poct za to, co se za jeho 6 a půlleté období vlády v Sovětskému svazu stalo. „Protože je to věc, která skončila jednu neblahou epochu a to mu dějiny už nikdy nezapomenou,“ řekl.

Milan Kopp, Igor Maňour, Lenka Kabrhelová, Ondřej Houska Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme