Obnova Ukrajiny začala. Ve Lvovské oblasti vyrostla díky rekordní české investici větrná elektrárna
Ukrajina se stále potýká s nedostatkem elektřiny způsobeným ruskými útoky na energetickou infrastrukturu. Řešením je diverzifikace zdrojů. A s tím pomáhají i české společnosti, například výstavbou větrných elektráren. Jedna taková vyrostla ve Lvovské oblasti.
Tady ve Lvovské oblasti, kde už začínají Karpaty a fouká tu vítr, jsou pro stavbu větrných elektráren ideální podmínky.
„Jedná se o největší investici, kterou zatím jakákoliv česká firma na Ukrajině udělala za poslední dva a půl roku od začátku ruské agrese. Zároveň se jedná o celkově největší investici ve Lvovské oblasti ze všech zahraničních investorů. Je to přes 60 milionů eur, tudíž 1,5 miliardy korun společného podniku Moravských naftových dolů a jejich lokálního partnera,“ říká vládní zmocněnec pro rekonstrukci a obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Stavba elektrárny začala těsně před vypuknutím konfliktu, popisuje Jana Hamršmídová, ředitelka divize Energie Moravských naftových dolů, které vlastní 50 procent společného podniku. Válka ale všechno zkomplikovala.
„Měli jsme cca roční zpoždění, ale na to, jakým komplikacím jsme čelili, je s podivem, že projekt vůbec byl dokončen. Dodavatelem zařízení je firma Nordex, a jakmile vypukla válka, tak sem firma odmítla turbíny a komponenty transportovat a vysílat sem zaměstnance. Všechno se muselo řešit prostředním ukrajinských zaměstnanců, takže probíhala rychlá školení,“ popisuje.
Extrémní výkony
Nakonec se ale díky ukrajinské straně povedlo stavbu dokončit i v těchto těžko představitelných podmínkách. „Ve finále doprava například probíhala tak, že z Polska se dovezly jednotlivé komponenty na ukrajinské hranice, kde se překládaly na ukrajinského dopravce. Takže šílené, jeden list na vrtuli má 70 metrů. To je obrovitánská doprava. A to všechno se dovezlo na hraniční přechod Krakovec, kde se to překládalo. Nebylo možné sem dovézt jeřáb, musel se tady pořídit. Byl obrovský, protože věž má 120 metrů,“ popisuje Hamršmídová.
Po ruském běsnění přichází přestavba Ukrajiny. Rekonstrukce nečeká na poslední výstřel, už začala
Číst článek
„Projekt čelil obrovskému množství komplikací, klobouk dolů před lidmi tady na Ukrajině, kteří byli schopni opravdu extrémních výkonů. Věží nebo větrníků je tady deset. Výkon je cirka 60 megawatt. Předpokládám, že roční výroba bude asi nějakých 150 gigawatt,“ míní Hamršmídová.
Ve válce se těžko investuje a záleží také na pojištění. „Pojištění je úplně zásadní. Projekt financujeme prostřednictvím ukrajinské banky, u které máme úvěr společně s Eco-Optimou. Část byla financování z našich zdrojů a část byla financovaná prostřednictvím banky,“ vysvětluje.
Na slavnostní zahájení provozu se na větrnou hůrku přijel podívat i náčelník Lvovské oblastní vojenské zprávy Maksym Kozyckyj. „Je to investice, která je v době války neocenitelná. Jde o investice do naší energetické bezpečnosti, aby lidi v zimě nemrzli, měli práci a zůstali na Ukrajině. Je to i součást decentralizace ukrajinského energetického systému a je mimořádně důležité, že české firmy věří v obnovu Ukrajiny. Za to jim patří velké poděkování,“ říká.
Podle vládního zmocněnce Tomáše Kopečného může být Česko příkladem pro ostatní země. „To, co je na tom důležité, je, že tím ukazujeme příklad i ostatním investorům z celého světa nebo západní Evropy, že takovéto projekty lze dělat navzdory tomu, že válka probíhá. Rekonstrukce už začala a není nutné čekat na genetické ukončení bojů i s takhle velkými projekty,“ uzavírá.
Jak se všichni přesvědčili, větrníky se točí, takže jsou na správném místě a už vyrábí elektřinu tolik potřebnou pro Ukrajinu.
