Tečka za násilnými a krutými činy spáchanými v Kongu? Belgie chce vrátit Lumumbův zub jeho rodině
Belgický premiér Alexander De Croo oficiálně předá 20. června rodině prvního demokraticky zvoleného konžského premiéra Patrice Lumumby jeho ostatky, konkrétně zub. Lumumbu zabily konžské separatistické milice podporované Belgičany v lednu 1961, jen několik měsíců poté, co Kongo získalo na Belgii nezávislost, píše server Politico.
Tělo zavražděného konžského expremiéra bylo po jeho smrti nejprve pohřbeno, poté ale bylo exhumováno, rozřezáno a rozpuštěno v kyselině. Lumumbův zub přivezl do Belgie policejní náčelník Gérard Soete, který jej později označil za loveckou trofej.
Téměř čtyřicet let byl zub skrytý před zraky veřejnosti. To se změnilo, když Soete v televizi přiznal, že se podílel na Lumumbově vraždě, a zub ukázal. O několik let později byl zub zabaven v domě Soeteho dcery a začala jeho další, pravděpodobně poslední, kapitola.
Nyní, když se belgická vláda rozhodla předat zub zpět rodině, jako jediné známé ostatky vůdce nezávislosti, se Lumumbův zub stal znovu středem pozornosti.
Než ale dojde k jeho oficiálnímu předání, zůstane uložen ve schránce vyrobené na míru a uložené v trezoru v kanceláři belgického federálního prokurátora v centru Bruselu, uvedl mluvčí prokuratury Eric Van Duyse.
Úleva pro rodinu
Pro Lumumbovy děti je plánované předání zubu příležitostí, aby konečně pochovaly svého otce, který byl jednou z velkých postav afrického hnutí za nezávislost. „Pro nás, Afričany, začal proces truchlení asi před šedesáti lety. Návrat jeho ostatků je pro nás úleva,“ řekl Roland Lumumba, syn Patrice Lumumby.
Pro belgické úřady je akt součástí pokračující snahy o narovnání vztahů s bývalou kolonií. Lumumbův zub a jeho pohnutá, hrůzná minulost je však také nepříjemnou připomínkou historie, za kterou se belgické úřady zdráhaly převzít odpovědnost, a od které se nadále chtějí do jisté míry distancovat.
„Musíme v této kauze přímo uznat naši odpovědnost, vyvodit závěry na všech úrovních, dát Lumumbovi místo hodné jeho slávy a jeho významu pro africké dějiny,“ řekl belgický sociolog Ludo De Witte, autor knihy Vražda Lumumby.
Dodal, že role Belgie by měla být jasně vyjádřena na politické, ideologické, ale i finanční úrovni.
Belgický král Baudouin 30. června 1960 pronesl v Kinshase projev v rámci slavnostního ceremoniálu u příležitosti ukončení belgické nadvlády, v němž ocenil výhody kolonialismu a vyslovil přání, aby Belgie a její bývalé území měly vřelé vztahy.
Lumumba, který nakonec stál v čele nově nezávislé země jen necelé tři měsíce, na královský projev reagoval proslovem odsuzujícím zvěrstva páchaná za belgické nadvlády. Svobody Konga, připomněl posluchačům, nebylo dosaženo díky velkorysosti kolonizátorů, ale v boji, ve kterém Konžané nešetřili ani silou, ani krví.
Strach Západu
Lumumbův vzestup v době vrcholící studené války vyvolal na Západě obavy, že by mohl Kongo přiblížit Sovětskému svazu, a to do té míry, že CIA naplánovala jeho zavraždění.
Král Philippe se jako první belgický panovník omluvil Kongu za koloniální násilí, krutosti a ponižování
Číst článek
Po Lumumbově krátkém a bouřlivém působení následoval v září převrat a později téhož roku byl Lumumba zatčen. V lednu 1961 byl úřady Katangy, odštěpeneckého konžského státu, a v přítomnosti belgických důstojníků mučen a následně zavražděn.
Celá desetiletí po Lumumbově vraždě Belgie o okolnostech jeho smrti oficiálně mlčela. V roce 2001, kdy se začala vyrovnávat se svou brutální kolonizátorskou historií, však parlamentní vyšetřování konstatovalo, že belgická vláda je za Lumumbovu vraždu morálně odpovědná.
Parlamentní komise se tak svými závěry snažila určitým způsobem omezit napáchané škody a vyhnout se přímému spojení Belgie s atentátem, uvedl De Witte. Diplomatické, ideologické a finanční důsledky by totiž byly nesmírně velké.
„Lumumba se stal symbolem boje proti kolonialismu, boje za svobodu, a to nejen pro Konžany, ale celkově pro Afričany," řekla politoložka specializující se na Kongo Nadia Nsayiová.
„Belgie si uvědomila morální odpovědnost, ta ale zahrnuje i tu politickou. Podstata věci spočívá v tom, že Belgie nedala Konžanům spravedlivou šanci na nezávislost,“ uvedla.
Snaha o napravení minulosti
Podle mnoha Konžanů belgické pokusy o usmíření zdaleka neodčinily koloniální minulost. Okupace Konga králem Leopoldem II. a poté belgickým státem je považována za jednu z nejbrutálnějších v africké historii. Zahrnovala nucené práce, systematické mrzačení a smrt až deseti milionů lidí.
Belgie vrátí umělecká díla získaná v době koloniální nadvlády v Kongu. ‚Nepatří nám to,‘ míní státní tajemník
Číst článek
Belgie se sice pomalu začala snažit o nápravu, její kroky ale byly většinou malé a symbolické. Před dvěma lety král Philippe, nepřímý potomek krále Leopolda II., prolomil mlčení o koloniální minulosti země. Vyjádřil hlubokou lítost nad násilnými a krutými činy spáchanými v Kongu za belgické nadvlády.
To, jak belgická vláda zachází s Lumumbovým zubem, do jisté míry svědčí o pomalém pokroku z belgické strany. Teprve v roce 2016, poté, co Lumumbovy děti podaly stížnost na dvanáct belgických úředníků podezřelých z účasti na jeho vraždě, byl zub zabaven Soeteho rodině.
V roce 2020, během vrcholu celosvětového hnutí Black Lives Matter, adresovala Lumumbova dcera Juliana dopis belgickému králi, v němž žádala vydání ostatků svého otce. To přimělo prokuraturu jednat.
Ale místo toho, aby bylo rodině a dalším lidem jednoduše umožněno vyzvednout si Lumumbovy ostatky, vedli Konžané kampaň za to, aby proběhlo oficiální předání.
„Lumumba je dodnes součástí konžského dědictví. Každý ho zná, je to národní hrdina,“ poznamenal Jean-Marie Mosengo, konžský umělec, který se zasadil o uspořádání slavnostního ceremoniálu při této příležitosti.
