Sasko trápí odpadky, které se uchytí na březích Labe po každé větší vodě
Sasko trápí odpadky, které se uchytí na březích Labe po každé větší vodě. Plastové lahve mají na sobě české etikety proto je zjevné, odkud pocházejí. Saské úřady proto chtějí apelovat na Prahu, aby situaci řešila.
„Aktivita ze saské strany byla učiněna, ale byl to důsledek klimatických změn - když přijdou přívalové deště a z krajiny se spláchnou odpady jako takové - plastové lahve nebo ze skládek se do toku dostanou věci, které tam nepatří,“ říká ředitelka odboru ochrany vod na ministerstvu životního prostředí Hana Randová.
Hosty Ozvěn dne byli ředitelka odboru ochrany vod na ministerstvu životního prostředí Hana Randová a pracovník programu toxických látek a odpadu z organizace Arnika Milan Havelp3
„My jsme pořádali v červnu plavbu z Děčína do Drážďan, občas se nějaká láhev v řece objevila, ale nebylo jich podstatné množství,“ říká pracovník programu toxických látek a odpadu z organizace Arnika Milan Havel, podle kterého sdružení Arnika řeší otázku zástavby v povodňových oblastech:
„Když lidé žijí v povodňových oblastech, které pak jsou vodou zatopeny, tak hrozí, že odnesou některé odpady. Pak je taky otázka, jak v době zvýšené vody dokážou zareagovat svozové firmy. A přispět může každý, je stále potřeba uklízet.“
V České republice se PET láhve poměrně úspěšně recyklují, každý z nás jich spotřebuje 140 za rok, z toho stále 50 jich končí v koši nebo v přírodě.
Největším skladištěm plastů je moře. Evropská unie a řada dalších států vedou kampaň proti užívání plastů a plastových tašek.