Šéf bosensko-hercegovinské diplomacie o směřování do evropských struktur

Bosna a Hercegovina směřuje do Evropské unie a do NATO. Chce se stát zemí, která bude faktorem stability na Balkáně. Její úsilí ale doprovázejí vnitropolitické problémy. Právě dnes je na návštěvě České republiky šéf bosenskohercegovinské diplomacie Sven Alkalaj, který požádal o podporu České republiky úsilí jeho země v době českého předsednictví Unii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlajky EU | Foto: Evropská komise

"Máme na paměti velmi dobré výsledky, kterých Česká republika na stejné cestě dosáhla. Její zkušenosti nám v našem úsilí hodně pomohou," řekl Českému rozhlasu šéf diplomacie Bosny a Hercegoviny Sven Alkalaj. Zahraničně politické priority jeho země jsou bez jakýchkoli pochyb: "Členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci a rozvíjení dobrých sousedských vztahů se - především se Srbskem a Chorvatskem a také s Černou Horou."

Vztahy se sousedními zeměmi Srbskem a Chorvatskem se zlepšily na dosud nevídanou úroveň. Dokonce mají navzájem letecké spojení, což bylo dříve nepředstavitelné. Každý stát se totiž soustředí na vlastní přibližování Evropě. Daleko větší dynamiku ale má vnitropolitický vývoj v Bosně a Hercegovině. V nedávných místních volbách zvítězily ve všech částech země politické strany, které hájí politické zájmy svého národa uvnitř Bosny a Hercegoviny tedy bosenských muslimů, Chorvatů nebo Srbů.

K problémům přistupuje složité a na stání finance velmi náročné správní uspořádání ve formě kantonů, přičemž každý má svou vládu a premiéra a parlament. Dohromady má tedy stát dvacet čtyři premiérů a rad ministrů a zákonodárných shromáždění včetně Federace Bosny a Hercegoviny a stejnojmenné republiky, která ještě zahrnuje Republiku srbskou.

Přesto se v poslední době ukazuje, že v rámci zachování jednoty země jsou vrcholní představitelé zem v praktické politice schopni ústupků. Ukazuje se to v případě Kosova. "Bosna a Hercegovina v dohledné době nepřizná Kosovo." Bosenští muslimové a Chorvaté by s uznáním nejmladšího státu v Evropě neměli problém. Proti je Republika srbská. "Jakákoli otázka, která by mohla ohrozit stabilitu Bosny a Hercegoviny a její směřování do Evropské unie a Severoatlantické aliance v této chvíli nepřichází v úvahu. Národy Bosny a Hercegoviny trpěly v minulosti válkami. Už třináct let se tady neválčí a svět tak trochu na tuto krásnou zemi zapomněl.A bolestné prožitky z války jsou stále hluboce zakořeněné v srdcích a vědomí lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor se šéfem bosenskohercegovinské diplomacie S. Alkalajem

Úřad vysokého představitele mezinárodního společenství v Sarajevu přes své nadlidské úsilí nemůže situaci změnit sám. Politici z jednotlivých částí země se spolu musejí domluvit na novém vnitřním uspořádání státu a Evropská unie, která by ji dřív nebo později měla přivítat jako členskou zemi, by jim v tom měla pomoci. Bez dohody a pomoci by se Bosna a Hercegovina mohla vrátit zpět do ničivých devadesátých let minulého století.

Jaromír Janev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme