Slovník horalského nářečí pomůže komunikaci mezi Poláky

Krok k lepšímu porozumění obyvatel převážně nížinatého Polska s těmi, kteří žijí pod Tatrami, udělal první slovník horalského nářečí. Zatím vyšel jen v malém nákladu 600 kusů, ale už se prý chystá dotisk, protože o dokonalý překlad mluvy tatranských horalů je velký zájem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tatry jsou cílem mnoha českých turistů | Foto: tanap.sk

Horalská mluva je natolik bohatá, že se může lišit v některých slovech i v různých vesnicích ležících poměrně nedaleko od sebe. Skoro v celém Polsku se například bramborům říká ziemiaki. V hlavním podtatranském zimním i letním středisku Zakopane to ale jsou grule a necelých 20 km dál v Bukowině Tatrzanské jim lidé neřeknou jinak, než rzepa.

Oproti normální polštině podtatranští horalové často místo hlásek š a č užívají tvrdé s a c. Také si trochu prodlužují slova začínající na o. Například horalský nůž nikdy nebude jen ostry, ale uostry.

Tak třeba do dětské básničky o kovárně v horalském nářečí se běžný Polák musí trochu zaposlouchat, aby přesně pochopil, o co v ní jde. Tomu má pomoci slovník s 20 tisíci hesly, který sestavil rodilý horal profesor Stanislaw Hodorowicz ze Zakopaného.

Nejtěžší prý bylo převést mluvené nářečí do psané podoby. Jeho knížka má pomoci porozumět horalské mluvě hlavně ceprom - tedy těm, kteří nejsou v Tatrách doma. Zkrátka všem ostatním Polákům.

Milan Kopp, Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme