Tony Blair opět vypovídal před Chilcotovou komisí kvůli Iráku
Bývalý britský premiér Tony Blair opět vystoupil před Chilcotovou komisí. Pětičlenný výbor vedený někdejším státním úředníkem Johnem Chilcotem vyšetřuje okolnosti vstupu Británie do války v Iráku v roce 2003.
Chilcotova komise zahájila činnost v roce 2009, Blair před ní poprvé vypovídal loni v lednu. Tehdy řekl, že ohledně britského vstupu do války necítí žádné výčitky a že svět je po pádu bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna bezpečnější. A podobně se vyjádřil i dnes.
"Nepochyboval jsem, že světu prospěje, když se zbaví Saddáma Husajna a jeho režimu, ale také jsem tehdy prezidentu Bushovi řekl, že to bude těžké," uvedl dnes Blair.
Chilcotova komise není prvním orgánem, který okolnosti britského vstupu do války v Iráku vyšetřuje. Na rozdíl od svých předchůdců by ale tento výbor měl být zcela nezávislý, jak na parlamentu, tak na vládě.
„Je to taková tradice britské politické scény ustavit nezávislou královskou komisi na přešetření vážných, důležitých či kontroverzních rozhodnutí politiků, Chilcotova komise je jednou z těchto institucí. To šetření probíhá už několik dlouhých měsíců a jak se zdá, bude ještě pokračovat,“ uvedl na Rádiu Česko londýnský spolupracovník ČRo Ivan Kytka.
Tony Blair invazi do Iráku de facto zdůvodňuje morálně; neustále poukazuje na to, že Saddám Husajn byl diktátorem. Je ovšem známo, že už v době, kdy se rozhodovalo o tom, jestli Británie půjde do války v Iráku, mu mnozí vyčítali, že se tam nenašly žádné zbraně hromadného ničení, kterými invazi zdůvodňoval.
Přitěžující výpověď poradce
Dnes dopoledne shodou okolností vyšlo najevo, že jeden z nejbližších spolupracovníků a poradců Tonyho Blaira krátce před invazí a krátce před tím rozhodnutím o britské účasti na ni varoval britského premiéra v tom smyslu, že žádné z těch šetření těsně před invazí neprokázalo zvýšené nebezpečí toho, že by Saddám Husajn a jeho režim byl schopný vyvinout nebo skladoval zbraně hromadného ničení.
V osobním sdělení Jonathan Powell Tonymu Blairovi se doslova píše, že nemá-li Saddám Husajn zbraně hromadného ničení, měla by britská vláda změnit své zdůvodňování účasti na invazi a vyslat veřejnosti a parlamentu, který tehdy účast schvaloval, poněkud jiný signál o tom, proč je nasazení britských vojáků důležité a nezbytné.
Před Chilcotovou komisí tento týden znovu vypovídal i tehdejší britský nejvyšší státní zástupce lord Goldsmith; vystoupil opětovně se svým tvrzením, že jedno z jeho varování premiéru Blairovi spočívalo v tom, že z hlediska mezinárodního práva může být invaze do Iráku nezákonná, pokud nebude posvěcena rezolucí Rady bezpečnosti OSN.
Tony Blair přiznal, že nesouhlasil s varováním lorda Goldsmithe, že útok na Irák bude ilegální bez další rezoluce OSN. Předpokládal totiž, že si to lord Goldsmith rozmyslí, a to se skutečně stalo. Generální prokurátor těsně před invazí změnil svůj názor a k invazi došlo bez nové rezoluce OSN.
„Když připravujete vojenskou akci, je logické, že o tom moc nemluvíte. Nemohl bych například schválit, aby každý ministr dostal konkrétní plán akce, ale trvám na tom, že každý člen kabinetu znal základní kurz,“ řekl Blair o tom, co jeho členové před invazí věděli a co podle něj neměli vědět.
Tony Blair si také uvědomil řadu věcí. Omluvil se, že závěrem své minulé výpovědi nevyjádřil dostatečnou lítost nad ztrátami životů v Iráku. Řekl, že těchto ztrát hluboce lituje.
Předseda komise sir John Chilcot také nebyl spokojen s tím, že tajemník vládního kabinetu zakázal zveřejnění některých argumentů Blaira v kontaktech s tehdejším prezidentem Georgem Bushem a jeho ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem.
Podle spolupracovníka Radiožurnálu Milana Kocourka má tento fakt celkem velký význam. Nyní bude možné zpochybňovat Blairovu výpověď před Komisí. Blair však řekl, že osobně vždy trval, aby britský státník směl důvěrně hovořit se svými protějšky beze strachu, že jeho názory budou jednou zveřejněny.
