Trump versus soudy? Je to pouze první část důležitého souboje, míní analytik

Administrativa Donalda Trumpa se snaží obnovit platnost prezidentského dekretu, který zakazuje vstup do USA občanům sedmi, převážně muslimských zemí. Vše má teď v rukou odvolací federální soud v San Francisku. O tom, jaká je jeho moc, a jaké má americký systém pojistky mluvil zahraničně-politický analytik Českého rozhlasu Milan Slezák.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americká prezident Donald Trump. | Foto: Reuters

Z těch tří pilířů moci v USA - exekutivního, zákonodárného a soudního - se teď pozornost upírá především na ten poslední. Je to tak, jak píše na svém twitterovém účtu Trump? Že rozhodnutí jediného soudce může zvrátit vůli prezidenta Spojených států?

Nemluvil bych přímo o zvrácení vůle, protože to pro mě znamená, že Trump už neprosadí to, co prosadit chce. Podle mého názoru to vypadá na dlouhou právní bitvu. Pokud se věc dostane před Nejvyšší soud, tak ten dá - alespoň s ohledem na to, jak se rozhodoval v minulosti - spíše zapravdu Donaldu Trumpovi než jeho oponentům.

Soud o zákazu migrace rozhodne během pár dní. Verdikt budu respektovat, vzkázal Trump

Číst článek

Co je ale na celé situaci zajímavé, je právě to, že ve Spojených státech může prezident narazit na jednoho jediného soudce a mít velké problémy. Jsou státy, kde se nic takového stát nemůže. A my se můžeme ptát, jestli je to dobře, nebo špatně, když prezident není samovládce.

Ale z druhé strany by bylo ošidné interpretovat ten spor čistě jako spor mezi politikem a soudcem či soudním systémem. Je to ve skutečnosti spor uvnitř justice. Například na stranu prezidenta se přidalo ministerstvo spravedlnosti, na druhou stranu za soudce Robarta se postavil jeho nadřízený, ministr spravedlnosti státu Washington. K němu se přidal ministr spravedlnosti státu Minnesota.

To jsou vlastně stěžovatelé, kteří si stěžují na rozhodnutí federální vlády u toho federálního odvolacího soudu. K nim se pak přidalo 100 organizací, které mají na programu zejména obranu lidských práv a také bývalí politici, takže je to vlastně spor také mezi politiky. Mezi nimi je například bývalý ministr zahraničí John Kerry nebo Madeleine Albrightová. A je to také spor mezi federální vládou a vládami jednotlivých států. Už jsem zmínil, že na straně těch stěžovatelů figurují dva ministři spravedlnosti dvou amerických států a k nim se přidalo 15 jejich dalších kolegů.

Milan Slezák | Foto: Jana Trpišovská

Trumpova administrativa teď vyvíjí na soud poměrně silný tlak. Může to v USA nějak ovlivnit jeho rozhodování?

Tak teoreticky i prakticky by to samozřejmě ovlivnit rozhodování tří soudců, z nichž každý byl mimochodem jmenován jiným prezidentem, mohlo. Ale mělo by platit, a zvlášť ve Spojených státech, kde si tak potrpí na dělbu moci, že soudci by se měli řídit opravdu jenom zákonem, jeho výkladem, jak ho vnímají a svým svědomím.

Nevychyluje se teď systém moci ve Spojených státech skutečně tak trochu na stranu soudního systému, jak si stěžuje Donald Trump?

Myslím, že se to takto nedá vůbec formulovat. Je to pouze první část důležitého souboje, protože souboj, v němž by se ale strany neměly vnímat jako nepřátele na život a na smrt, demokratickou společnost vždycky někam posune. Otázkou je potom rétorika, kterou jednotlivé strany používají.

Jestliže je tam někdo, kdo toho druhého vnímá jako nepřítele a ne jako oponenta, tak je to člověk, který nepochopil podstatu demokracie. Protože demokracie je diskuse, ale také samozřejmě stálý spor. A opakuji - jsou samozřejmě státy, kde se nic takového neděje. Nevzpomínám si, kdy by nějaký soudce zablokoval výkon nařízení (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina.

Jaké pojistky má americký politický systém k tomu, aby zůstala zachovaná rovnováha moci?

Ty pojistky jsou mnohovrstevnaté. V Americe se může dostat federální vláda do sporu s jednotlivými státy, do sporu s mocí soudní, s mocí zákonodárnou... Každá z těch dalších mocí žárlivě střeží svá privilegia a americký prezident je velice silný.

Americký model zkopírovaly v mnoha latinskoamerických zemích, ale právě to, že nezkopírovaly to důsledné dělení moci, vedlo k tomu, že v mnoha latinskoamerických zemích je kongres, ale měli tam období diktatury, kdy kongres ani soudy nebyly tou protiváhou exekutivy. Myslím si, že je velmi důležité pro fungování chodu společnosti, aby tam ty pojistky byly. Někdy jsou pojistkou také politici sami, protože ti mohou také korigovat prezidenta a vládu.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme