V Polsku se diskutuje o vojenské účasti v Iráku
Rozepře kolem další účasti polských vojáků ve stabilizační misi v Iráku čekají politickou scénu u našich severních sousedů. Tamní Lidová strana začala sbírat podpisy pod výzvu ke stažení polského kontingentu. S iniciativou přišla poté, co minulý týden zahynuli 3 polští vojáci.
Počet padlých příslušníků polské armády se tak zvýšil na 10. Názory politiků i vojenských odborníků na myšlenku stáhnout vojáky z Iráku před skončením mise monitoroval náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
"Návrh lidovců je čistě návrhem politickým s cílem se zviditelnit před případnými volbami a využít dnešního odporu společnosti k naší vojenské účasti v Iráku," tak pro Český rozhlas zhodnotil iniciativu Polské lidové strany předseda výboru pro obranu polského Sejmu sociální demokrat Stanislaw Janas.
Podobně hodnotí nejnovější protiirácké tažení lidovců i dnes nejsilnější centristická Občanská platforma a pravicová strana Právo a Spravedlnost. Lidovci nenacházejí samozřejmě podporu ani u vládnoucího Svazu demokratické levice. S myšlenkou stáhnout vojáky z Iráku lehce koketuje malý koaliční partner Unie práce, ale ani ta nechce, aby odchod Poláků z Iráku vypadal jako dezerce. Jen nacionalistická Liga polských rodin má trochu podobné smýšlení jako lidovci. Chce totiž nechat o dalším setrvání Poláků rozhodnout občany v referendu.
Názor veřejnosti na účast v irácké misi kolísá. Před rokem bylo proti 60% občanů. Po měsíci klidného průběhu mise se skupina odpůrců zmenšila na 53%. Po smrti prvního polského vojáka loni v listopadu nesouhlasilo s iráckou misí skoro 70% účastníků průzkumů. Letos na jaře se křivka odporu opět vrátila na 60%. Co bude teď po smrti další 3 vojáků?
Nejnovější průzkum bude hotový až za několik dnů. Už teď ale armáda pomýšlí na vybavení vojáků těžší technikou. Dnes polští vojáci jezdí v Iráku zmodernizovanými opancéřovanými auty sovětské provenience, které je mohou ochránit před střelbou z malorážních lehkých zbraní a před úlomky granátů. Vozový park tvoří také nová auta typu Honker s dodatečnými ochrannými prvky. Tato vozidla byla ale určena pro misi stabilizační. Poláci nikdy nejeli do Iráku válčit.
"Vozidla takového typu se zkrátka nedají zabezpečit proti všem zbraním, se kterými se mohou v boji setkat. Neobstojí proti několikakilogramové náloži, nebo při ostřelování z protitankové houfnice. S tím mají potíže i Američané," říká šéfredaktor odborného časopisu Nová vojenská technika Andrzej Kiński. Podle něj by museli hlídky jezdit jen v bojových vozidlech pěchoty nebo v obrněných transportérech, aby se mohly v Iráku cítit bezpečněji a budily větší respekt.
Polští vojáci pravděpodobně budou brzy jezdit i v těchto vozidlech, ale rozhodně se i při rostoucím počtu obětí z Iráku nestáhnou. Takové rozhodnutí by totiž mohlo mít následky nejen zahraničněpolitické, ale i uvnitř Iráku.
"Kdybychom dnes z Iráku odešli, skončilo by to tragicky především pro jeho obyvatele. Vypukla by občanská válka," říká předseda parlamentního výboru pro obranu Stanislaw Janas.
Odchod polských vojáků by mohl být pokládán za zbabělost, že se bojíme dalších obětí. Ale také by to vypadalo jako nedůslednost v tom, co děláme. Ještě do prvních iráckých voleb, které se mají konat v zimě má ale podle poslance Janase dojít k výraznému snížení počtu polských vojáků v Iráku, asi o polovinu tedy asi o 1000 mužů. Po volbách a ustavení samostatné irácké správy by Poláci měli vydržet v Iráku ještě nezbytných několik měsíců. Polovina roku 2005 je podle šéfa výboru pro obranu Sejmu docela reálným datem návratu polských vojáků domů.
