V Polsku se poprvé sešel nový parlament. Je v něm transsexuálka i gay
V Polsku se poprvé po volbách sešli poslanci Sejmu. Jeho nové složení je na polské poměry téměř revoluční. Voliči v nedávných volbách totiž prosadili do Sejmu například otevřeného homosexuála Roberta Biedroně nebo transsexuálku Annu Grodskou.
„Svědčí to o tom, že čím dál více Poláků respektuje to, že lidé jsou jiní. Demokracie nemůže být diktaturou většiny, ale systémem, ve kterém jsou zastoupeny názory různých skupin společnosti. Tedy i lidí, kteří mají například odlišnou sexuální orientaci,“ řekla Anna Grodská varšavskému zpravodaji ČRo Petru Vavrouškovi.
Většina ze 460 nových poslanců Sejmu má zkušenost z předchozích volebních období, ale všichni jsou zvědaví na to, jak si povede 40 politiků, kteří se do parlamentu dostali pod hlavičkou nové strany, kterou je Hnutí Palikota.
V Polsku se poprvé po volbách sešel Sejmu, je barevnější. Podrobnosti od varšavského zpravodaje ČRo Petra Vavroušky na Rádiu Česko.
„Hnutí může vnést do polské politiky velmi svěží až revoluční vítr. Už to, že v Sejmu zasedne první otevřený homosexuál či transsexuálka, je velmi přelomovou událostí pro polský Sejm. Ale může přijít také zklamání,“ uvedl zpravodaj.
Hnutí Palikota uspělo ve volbách s velmi liberálním programem, založeným také na omezení vlivu církve. Podle zpravodaje se mu pravděpodobně nepodaří změnit konzervativní atmosféru v polském Sejmu, ale politické scéně podle něj prospěje, když se bude na půdě Sejmu otevřeně mluvit o citlivých tématech.
„Například o zmírnění zákona o potratech, registrovaném partnerství či zákonu o umělém oplodnění. Právě tato témata chtějí politici Hnutí Palikota prosazovat. Nemyslím, že jejich návrhy Sejmem projdou, ale přinejmenším budou opozicí stereotypního konzervativního uvažování mnoha polských politiků,“ míní zpravodaj.
Středobodem polské politické scény se před prvním zasedáním Sejmu stal také kříž, který visí v jednacím sále. Zda tam bude viset i nadále, je podle zpravodaje nyní otázkou.
Poslanci Hnutí Palikota totiž navrhují, aby kříž z jednacího sálu zmizel, protože porušuje ústavní zásadu neutrality státu ve věci vyznání. Většina politiků, jak opozičních, tak i vládních ale argumentuje, že kříž budou bránit. „Kříž ale asi v polském Sejmu zůstane,“ dodal Vavrouška.
