Vatikán pozastavil limburskému 'biskupovi luxusu' na tři měsíce činnost
Vatikán pozastavil činnost limburskému biskupovi kritizovanému kvůli neúměrnému utrácení. Franz-Peter Tebartz-van Elst ale zatím v úřadu zůstává. Jeho práci převezme na tři měsíce místní vikář. Na německého biskupa v Limburgu si už několik let stěžovali jeho katolíci. Na biskupa podali tři trestní oznámení, kterými se zabývá státní zastupitelství.
Biskup z Limburgu Franz-Peter Tebartz-van Elst si nechal rekonstruovat své sídlo za 31 milionů eur namísto plánovaných 5. Do svého biskupského bytu si prý pořídil vanu za skoro 400 tisíc korun a konferenční stůl za 600 tisíc korun.
„Ale jsou lidé, kteří říkají, že ve skutečnosti byla daleko dražší – 40 milionů,“ zmínil komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.
Když se skromný papež František, jehož představou je chudá církve pro chudé, dozvěděl o vyúčtování limburského biskupa, prý se jen nevěřícně zeptal: „Jak prosím?“
Nicméně místo okamžitého vyhazovu se v případě Tebartz-van Elsta rozhodl jen pro ‚pozastavení činnosti‘. Tebartz-van Elst, který rád cestoval první třídou, si do Vatikánu zaletěl vyslechnout papežův verdikt s nízkonákladovou společností Ryanair.
„Osobně vnímám toto rozhodnutí papeže Františka jako mezistupeň k tomu, aby biskup definitivně opustil diecézi. Popravdě řečeno si já – a se mnou celá řada třeba německých nebo italských komentátorů – nedokážu představit, že se může po tak rozsáhlém skandálu vrátit do vedení diecéze a tvářit se, jakože se nic nestalo,“ říká církevní historik Jaroslav Šebek.
Samotný ‚biskup luxusu‘ se brání s tím, že celá věc je komplot proti jeho osobě a že zvýšené náklady byly především dány činností památkářů. Papež František proto rozhodl dát mu tříměsíční lhůtu, během které by se měly vyjasnit všechny okolnosti případu.
„V tomto směru má nejvyšší pravomoc papež, celá věc se proto musela řešit v Římě. Vedení německé katolické církve jednalo s papežem již minulý týden, předseda německých biskup dal víceméně najevo distanc. Řekl bych také, že ruce pryč od tohoto biskupa dávají i jeho další kolegové,“ myslí si Šebek.
Především německá média si přitom kladou otázku, jak funguje kontrola v takových případech, jestli například biskupský úřad neutrácí nepřiměřené sumy na podobné účely.
„Případ tohoto biskupa totiž vzbudil další otázky, třeba jak je možné, že v tomto případě selhaly v církvi kontrolní mechanismy na takových částkách. Německá katolická církve je přitom nejbohatší církví na světě, proto se teď začalo diskutovat i o finančních tocích uvnitř církve, jak jsou transparentní,“ uzavírá Jaroslav Šebek.
